Letošní petropavelská

5. července 2018 v 13:04 | Van |  O nesmrtelnosti chrousta
Jako každoročně, i letos se u nás, nebo spíš o kousek dál, se konala tradiční petropavelská pouť.
Vlastně opravdu se dá použít výraz tradiční, protože nevím sice, od kterého data se pořádá, ale pamatuji si ji, coby dítě školou povinné, a to už je požehnaně dlouho.
Cynik by podotkl, že za Šemíka.


Ale protože záznamů z poutě už jsem dala několikrát, minimálně dvojmo, dnes jsem vynechala atrakce celkově a vezmu mimopouťové aktivity.
Tak třeba hřbitov.
Takovej hřbitov souvisí s poutí, ojéje, a ne že ne. Spousta lidí tam má pochované své rodiče, bratry, sestry, manžely, někteří i děti. (Viděla jsem hrobeček dvouletého chlapečka, řeknu vám, že nejhorší je, když rodiče pochovávají své děti)
A tak je ve významných dnech, jako dušičky, vánoce, velikonoce, vlastní výročí, a pravdaže pouť, na místním hřbitově tak nějak víc uklizeno, aby i ti na druhé straně neměli pocit, že se na ně kašle z vysoka.

Hřbitov je vůbec zvláštní kamenná zahrada.Co pomník, to originál, vážně, všimli jste si, že skoro každý kus je jiný? Bílý mramor, černý mramor, v módě začíná být in i hnědý. Různé zdobné prvky, ty modernější se omezují jen na linie tvarů, ty starší obsahují různé anděly, holubičky, nebo hlavu Krista.
Někde obrostlé břečťanem, jinde s umělými květinami.
Někde klasické svíce, jinde elektrické svíčičky na baterku.
Doba pokročila i zde.

Ale abych se odpoutala od hřbitovního tématu - i tentokrát jsem tak trochu fotila. Ne pokaždé se ze hřbitova najde výhled na projíždějící automobilový náklad.



Záběr kostela, už z vnějšku.


Detail kostelních dveří.



Když se před kostelem otočím na druhou stranu, uvidím novou rajhradskou výstavbu. Novou sice zas tak ne, ono to tam straší už šest nebo deset let, ale podle rozdělané a nedodělané plochy kolem by jeden soudil, že to provedl developer přesně podle Jiránkova návodu z jedné kreslené aneknoty, kde stojí dva stavitelé s plánem před sebou a ten jeden říká - tady máme plány, rychle to postavte a zmizte.

Ta stavba sama o sobě není špatná, moderně ekologicky řešená, co se týče energií, ale do okolí zapadá jako rána pěstí mezi oči.




Pro porovnání ještě jedno foto, pořízené z vlaku. Velmi citlivé a vkusně zapadající do prostředí, co říkáte?
Nebo by byl developer spíš na ránu?


Další foto je pořízeno u jednoho zboru, ze kterého zůstává jen přední stěna.
Zde průhled oknem a záběr přes plotovou bránu.
Kočka!




Následuje květinová série. Chytla jsem jakéhosi čmeldu v akci. Možná je to včelda, ale připadá mi, že včelda je menší než čmelda.
Každopádně to hmyzátko je pořádně obalené pylem.








Tady mě upoutal záběr na schody, které jsou sice rafinovaně nenápadné, přesto používané.
Tento záběr by se dal nazvat U zdi.
Následuje záběr Na zdi a Před zdí. Mrkající




Tato květena mě mimořádně zaujala, protože ji vidím poprvé. Ne, vážně, takový keř jsem nikde v okolí neviděla, ani nevím, že by se promítl někde na stráce fejsu ve skupině zahrádkářů. Asi budu muset hodit dotaz, jak se ta krása jmenuje.
Vysoké to bylo asi jako šeříkový keř.


Nechybí ani malé vodní zákoutíčko.


Zde odrazoffka odrážející vzdálený tunel. Takový malý tunýlek pod tratí.


Toť on. V době mého dětství tam chyběly graffiti, a pamatuji si, že nesl krásně ozvěnu, když jsme na sebe pokřikovali, cestou do školy nebo ze školy. Protože tím tunýlkem jsme denně procházeli, pokud jsme to nevzali z druhé strany.



Cestička k domovu známě se vine... a tak dál. Úžasný


Kousek souběžně s tratí.




A tady už kýžená odbočka...


Tady takový malý okrasný plácek. Vroubený malou ohrádkou, kdy my tak rádi chodili po rantlu té ohrádky.


Kaplička, kde se každoročně pořádala bohoslužba na václavské hody. Jestli se ta tradice dodržuje, nevím, snad ano... hodiny ke zvonění v této kapličce vyráběl můj strýček. Ten už je pryč, hodiny a zvonění zůstávají...


A to už cestou zpátky...



(Vlastně to byla cesta do místa mého dětství. Je nedaleko od místa, kde teď bydlím. Z Rajhradu asi dva kilometry, taková pěkná procházka, a vzala jsem to schválně místy, kde jsem neprocházela dobrých patnáct let.)

Jop, a dala jsem vydělat i prodejcům. Koupila jsem si dvoje letní kraťasy, báječnou ovocnou domácí limonádu (malinovku, ze které jsem si dolitím poříla ještě jednu porci), a dřevěné prkýnko na krájení, které jsem už dlouho postrádala. (Tedy prkýnko ve správné velikosti).

Byl to celkem fajn den, venku krásně, nepršelo, a stihla jsem všechno, co jsem stihnout chtěla.
Včetně bambilionu fotek.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Intuice Intuice | E-mail | Web | 5. července 2018 v 14:20 | Reagovat

Nejvíc se mi líbí za zasypaná včela! :D

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. července 2018 v 16:10 | Reagovat

Netradičně pojatá pouť. Květiny, kaplička a sem tam pěkné zákoutí, jinak hrůza- ty zdi,zbořeniska a necitlivě zasazené stavby. U nás se najdou také podobná "zákoutí", která zůstala po různých objektech a trvá to, trvá, než se něco spraví.

3 Janinka Janinka | E-mail | Web | 5. července 2018 v 16:12 | Reagovat

Krásný fototoulky :-).

Asi je jedno, jaký má hrob náhrobní kámen, hlavně, že se o něj někdo stará. Není asi smutnější pohled na hřbitově než na zapomenutý hrob.

Cesta po místech dětství je super nápad, chystám se na ní už asi deset let :-D.

4 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 5. července 2018 v 17:14 | Reagovat

Vida, i hrbitov může byt fotogenickym mistem...jezdim kolem tzv malostranskeho hrbitova na Smichove (slozil pro Malou Stranu), take za ji mave misto...pěkné fotky kytek. Ten keř je kumule přezdívaná též "letní serik" známá tím, že vábí mozyly...aby bytovka zapadlau nas do krajiny to je snad lepší si přečíst nejakou pohadku...

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 5. července 2018 v 17:43 | Reagovat

Ta fialová krása se jmenuje Komule Davidova (budleia davidii) nebo také Motýlí keř. když se rozroste pěkně dokáže taky zaplevelit pozemek. Mě ale mrcha nejde a nejde. Je v mnoha barvách a odrůdách. Já se po hřbitovech procházím ráda, na výše v komentáři zmiňovaném jsem byla po ix desítkách let fotit protože ho z ruin a zanedbaného místa zrevitalizovali (šílená moderní patlanina) do krásného místa kde si člověk docela rád posedí. Ostatně pár článků z toho focení na blogu proběhlo...

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 6. července 2018 v 8:21 | Reagovat

Moc krásný den jsi prožila Vendy,
závidím ti, u nás se nějak nedaří na krásné dny, ale prý bude hůř. No, musím doufat, že bude ještě dlouho aspoň stejně.
Fotky jsou skutečně nádherné, tvá reportáž též. Děkuji za potěchu duše a děkuji moc za to, že jsi navštívila můj blog. :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 6. července 2018 v 22:58 | Reagovat

Ještěže developer nezpracoval i hřbitovní plochu, i to je, myslím, cenný pozemek.

8 Iris Iris | E-mail | Web | 7. července 2018 v 10:10 | Reagovat

Ten keř je Budlea - nebo-li keř motýlí :-) vždycky je obsypaný motýlkama ;-)
Ale pobavil mě čmelda, nebo včelda :D

9 Silwiniel Silwiniel | Web | 8. července 2018 v 20:18 | Reagovat

Na kamenné anděly pozor, hlavně nemrkat! Líbí se mi schody se starou zdí.

10 Polly Polly | Web | 10. července 2018 v 14:57 | Reagovat

áno, u nás je zaradený medzi pamiatky Ondrejský cintorín a svojim spôsobom je taký krásny, že ho využívajú ešte aj mamičky na kočíkovacie prechádzky. Je to historický cintorín a bohužiaľ, tým pádom je aj plný malých hrobčekov x(. Ale tiež má jedinečnú, pokojnú atmosféru.
Inak, fotky zaujímavé ako vždy. :)

11 ten Chemicky ten Chemicky | Web | 10. července 2018 v 21:17 | Reagovat

Já jsem byl ve Varech. Zavřený sám v bytě, který jsem hlídal a měl jsem od všech akcí pokoj :-D
Ve Varech plno lidí kvůli festivalu. U nás na vesnici taky byla nějaká pouť. Ještě teď máme zaparkované nějaké atrakce na návsi :/

Krásné letní fotky. Taky si občas nějakou udělám a pak na ně čumím v zimě a říkám si "už aby bylo zas hezky a teplo" :)

12 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 14. července 2018 v 8:32 | Reagovat

Pocukrovaný čmelda vede!!!!!

13 Jíťa Jíťa | Web | 18. července 2018 v 17:27 | Reagovat

Příjemné letní cvaky! :) A souhlasím, hřbitovy mají svoje podivné kouzlo... na dovolené jsem se letos ocitla v noci vedle jednoho krétského, a ze stínů od mrkajících svíček a skřehotu okolo kroužící sovy mi šel mráz po zádech :D

14 Bev Bev | E-mail | Web | 19. července 2018 v 7:18 | Reagovat

Krásné fotky, moc se mi líbí odvrácený anděl, čmelák obalený v pylu, samozřejmě všechny květiny a velmi povedeně oloupaná a poničená zídka. To fialové podobné šeříkům vídám poslední dobou v zahradách dost často, taky mě zajímá, co to vlastně je. :-)

15 Ivet Ivet | Web | 19. července 2018 v 23:19 | Reagovat

O_O Tak to jsou moc krásné fotky :-) Nevíte co je s Elis?? :-(  :-( Jinak přeji krásné léto🌷🌼❤ :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama