Čička

4. dubna 2018 v 18:29 | Van

Poslední pohled na ni, když byla pěkná, zdravá a spokojená. Už tady není.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 4. dubna 2018 v 18:52 | Reagovat

Kočička to bohužel nepřežila. Po večerním šoku, když jsem ji viděla, stahuji předchozí článek...
Je mi zle. Zase jsem udělala špatný rozhodnutí, měla jsem s ní zůstat doma. Dělám samý špatný rozhodnutí, zdá se mi. Asi bych neměla mít v péči žádný zvíře.
A shodou okolností mi zůstane v péči ten, co ji uštval. Tomu se říká karma.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 19:48 | Reagovat

Vzpomněla jsem si na naši Žofinku, v prosinci to bude 10 let, co odešla na FIP a pořád je mi jí líto. Nech toho kocoura vykastrovat  a až opláčeš (já jsem tedy bulila tak, že na mě muž hleděl a  jen řekl: "Nevím, jestli bys o  mě tak brečela, jako o tu kočičku.") pořiď si novou. Cítím s tebou. Asi to mělo být, možná by se trápila dlouho.

3 VendyW VendyW | 4. dubna 2018 v 19:52 | Reagovat

To me mrzi, ale to je priroda a jeji touhy. Stane se, taky si porad vycitam ze nesu vinu na smrti Matyska. Ze jsem mela davat vic pozor, ze jsem mela okamzite zadahnout.... to jsou ale sama kdyby a kazda vime ze jsme udelaly pro ne co nejlepsiho jsme mohly ...

4 Melissa Melissa | Web | 5. dubna 2018 v 1:30 | Reagovat

Tak to je mi moc líto:(Ještě jsem ti u mně včera psala,že věřím,že bude číča zase brzy v pohodě.Chápu jak ti je.Už je to sice tři roky,ale měli jsme malou krásnou zrzavou kočičku,ještě to bylo koťátko.Hravé,učenlivé,čistotné,všechno umělo.Bylo jí sotva půl roku,když ji přejelo auto...Bylo to moc smutné.Už jsme přišli o více koček a vždycky to bylo smutné a obrečeli jsme to.Ale co naděláme,takový je někdy život-bohužel... :-(  ???

5 Berry Berry | Web | 5. dubna 2018 v 8:19 | Reagovat

To mě mrzí. Nevím sice podrobnosti, ale ani ty nemění nic na tom "cobykdyby". Netrap se tím, co bys ovlivnit nemohla nebo by to věci změnit nemuselo.

6 Vendy Vendy | Web | 5. dubna 2018 v 19:13 | Reagovat

[2]: Bulila jsem taky. Včera i dnes a počítám, že mě to nebude o moc lepší ani další dny. Novou kočičku si asi už nepořídím, vrahouna nechám vykastrovat. Ale je fakt, že Samet takhle naši Čičku nikdy nenaháněl, nevím co ho to chylo letošní rok.
Že nemůžeš zapomenout na vaši Žofinku, tomu věřím, já mám ještě v paměti vyrytou kočičku, které vlak ujel nohu až ke kyčli a která se doplazila k nám domů. Nebylo jí možný pomoct a je to už událost stará víc než dvacet let...

[3]: Nejhorší je, přemýšlet nad tím, co se dalo udělat jinak. Já jsem třeba mohla ten den zůstat doma, abych ji ohlídala (co není mamka, tak tu nikdo jiný není). Ale předchozí dny byla taky špatná a přitom se jí nic takhle nestalo... v tomhle případě šlo o nějakou nehodu, kdy se chudinka šprajcla drápky o deku a nemohla se vymotat... nechci to rozpitvávat, už se stalo a nejvíc mě bere, že k tomu mohlo dojít tak patnáct minut, než jsem došla domů. Máš pravdu v tom, že jsme pro ně dělaly, co jsme mohly nejlíp, myslím, že smrt Matýska si pamatuji, psala jsi o ní, taky mi ho bylo líto. Je hrozné, když nás ti tvorečkové opustí, ať si někdo tvrdí, že jde o  "pouhé kočky nebo pouhé psy", přece jen to jsou skoro členové rodiny, živí tvorečkové, kteří s námi zažili dobré i zlé...
[4]: Děkuji i tobě... s tou kočičkou zrzavou je mi to taky moc líto, musel to být pro vás hrozný šok a věřím, že na to nedokážete zapomenout. Když je zvířátko mladé a plné života a najednou konec...a zbytečný. Já taky obrečela každou kočku, kterou jsem pozbyla, i když to byla třeba situace, kdy se prostě nevrátila...
[5]: Děkuji, psala jsem o tom v předchozím článku, ale to jsem byla v naději, že se situace s ní zlepší. ˇ(ten článek jsem pak večer stahovala) Nezlepšila, naopak. Vím, že je zbytečné si mlátit do hlavy, co kdyby, tím se nic nespraví - ale stejně to v té hlavě zůstává.

Děkuji všem za komentáře, podporu a účast, každá z nás,už  nejednou v životě pozbyl milované zvířátko, dokonce ne jednou, a každého z nás to i přes všechno "muselo to tak být" trápí a nemůžem na naše miláčky zapomenout.
Nakonec je to jediné, co pro ně můžeme udělat - nezapomenout na ně.

7 dáša dáša | Web | 5. dubna 2018 v 22:47 | Reagovat

Vendy, je mi moc líto, že kočička odešla. Každý živý tvoreček, kterého máme doma a milujeme ho, se stane právoplatným členem rodiny.Do dneška se mně zdá o pejskovi z dětství, probouzím se spláčem, a je to tolik let! Po Rikinkovi jsm smutnila přes dva roky a nechtěla jsem ani pomyslet. Jonáškovi je 13 a je velice nemocný. Když ho hladím a povídám si s ním, brečím.
Je to moc smutné, už tady brečím.

8 Janinka Janinka | E-mail | Web | 6. dubna 2018 v 8:24 | Reagovat

Vendy, z komentářů jsem asi vše pochopila a další slova jsou asi zbytečná, je mi Čičky moc líto :-(. Přeji ti mnoho sil.

9 Vendy Vendy | Web | 6. dubna 2018 v 18:30 | Reagovat

[7]: Vím, že to máš se zvířátky podobně, a vím, že tě to musí bolet, když vidíš, jak Jonášek nemůže a chceš mu pomoct a ono to víc nejde... Jsou s námi, ti naši drobečkové, a když odejdou, rve nám to srdce.
[8]: Děkuji, Jani. Určitě sis udělala obrázek, co se děje, nesu to hodně těžce, i když vím, že co se stalo, nejde odestát. Asi to máme tady nastavený všichni tak nějak podobně...

10 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. dubna 2018 v 19:00 | Reagovat

Cítím s Tebou. Našemu Macíkovi je 18... Tobě přeji hodně sil. Čičce krásné spaní v kočičím nebíčku. Všechna slova navíc jsou zbytečná.

11 signoraa signoraa | Web | 8. dubna 2018 v 11:58 | Reagovat

Vendy, to je mi moc líto.

Po naší kočce, která se dožila 17 let jsem si už žádnou další neopatřovala. Její odchod jsem nesla hodně špatně. Chodím se pomazlit s kočkama své dcery.

12 Vendy Vendy | Web | 8. dubna 2018 v 12:01 | Reagovat

[10]: Děkuji. Vašemu Macíkovi přeju, aby vydržel co nejdýl!
[11]: Když nám odešel poslední pes, už jsem dalšího nechtěla. U téhle kočičky to cítím podobně. Teď se jen musím potýkat s tím, že mi zůstal kocour, kterého momentálně nemám vůbec, ale vůbec ráda. No, snad to časem zvládnu a přenesu se přes to. Uvažovala jsem i o nějaké kočce z útulku, že bych jí dala domov - ale s tím prevítem to asi nepůjde.
Věřím, že odchod tvé kočičky jsi nesla špatně. Já takhle nemůžu rozchodit asi pět kočiček, kterých odchod mě fakt hodně bolel. Myslím, že na článek o té micince si pamatuji, že jsi o ní psala...

13 Lofn Lofn | Web | 8. dubna 2018 v 18:34 | Reagovat

Ach Vendy, to je moc smutné čtení. Tak ti na dálku alespon posílám pozdrav a :-), snad ti trochu zvedne náladu.    
Před pár lety jsem něco podobného prožila a vím ,jak moc to bolí. Některým věcem se zabránit nedá, i když se prostě snažíš a nemá cenu si něco vyčítat a trápit se, co měl člověk udělat jinak.. prostě se to stalo. Je mi jasné a z tvých slov je cítit, jak moc jsi ji měla ráda a ona to určitě věděla, zvířata to poznají a to je to nejdůležitější.Kdysi jsem měla kocoura a přejelo ho auto..., pes byl starý a léčil se, jelikož měl rakovinu... prodloužila jsem mu život asi o rok a potom už to nešlo... Tenkrát jsem musela udělat rozhodnutí, které si nebylo snadné,ale vím že bylo správné... Tím vším ti chci říct, že nejsi v této situaci sama a věř mi, že bude zase líp a já ti držím palce. Lofn

14 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 8. dubna 2018 v 19:42 | Reagovat

Copak se jí stalo? :-(

15 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 10. dubna 2018 v 16:32 | Reagovat

Příroda je nevinná a zvířata holt nemají rozum....ale škoda milejo tvorecka...

16 Ježurka Ježurka | Web | 10. dubna 2018 v 17:05 | Reagovat

Vendy, je mi také kočičky líto a vůbec si nedovedu představit, co by dělala naše Lada, když by jí odešel jeden její miláček - kocourek. Má je jako děti a myslím, že je má i tak ráda. Tak snad další kočičku, ne?

17 Van Van | 11. dubna 2018 v 18:53 | Reagovat

[13]:Taky si dovedu představit vaše trápení s pejskem, když se mu to přihodilo. Ale pro něj dobré, že jste mu prodloužili život na tak dlouho, jak to šlo... měl u vás dobrý život. Jak píšeš, co se stalo, se stalo. Ale ten moment je prostě hrozný. Děkuji za milá slova.
[14]: V podstatě se stalo, že mi Samet zabil kočku. Trochu taky díky mému špatnému rozhodnutí, protože jsem raději měla zůstat ten den doma, ale šla jsem do práce, protože to vypadalo, že se její stav zlepšuje. Po návratu z práce jsem ji našla mrtvou, v nepřirozené poloze. Mohla se šprajcnout, mohla mít záchvat z napíchaných podpůrných prostředků, nebo na ni mohl zaútočit Samet a ona už se neubránila. Pravdu se nedozvím.
[15]: Zvířata nemají rozum, ale takovýho sebestřednýho nesnášenlivýho kocouřího grázla jsem zatím za celej život nezažila. (Používám trochu silný výraz, ale jsem momentálně rozlítostněná nad čičkou a hodně rozzlobená nad kocourem.)
[16]: Vím, že máte taky svoje miláčky jako členy rodiny. Čičku budu ještě dlouho olitovávat, byla to moc milá a přítulná kočinka. A hodná.

18 Liliana Liliana | E-mail | Web | 15. dubna 2018 v 22:08 | Reagovat

Nevím, co přesně se stalo, ale kočičky je mi moc líto :-( Taková milá mourinka... Každé zvířátko chybí když odejde. Občas vzpomínám na ty, co už nemám - mourovatou Hroudu a zrzečky Pepíka a Piškotka - a říkám si, jaké by to bylo, kdyby tu ještě byli...

19 Vendy Vendy | Web | 16. dubna 2018 v 11:22 | Reagovat

[18]: Na tebe jsem si, Lilianko, taky vzpomněla, vím, že některé kočičky už jsi oplakala... a taky je mi jich moc líto. Jediné, co si snad můžeme říct, že jsme se pokusili jim dát ten nejlepší život, jaký mohly mít.

20 Bev Bev | E-mail | Web | 19. dubna 2018 v 20:37 | Reagovat

Je mi to moc líto, vím jak moc to bolí. Už jsem jich taky pár obrečela. Jediné, čím se člověk může trochu utěšit je, že dělal, co bylo v jeho silách a zajistil tomu svému zvířátku spokojený a klidný život bez nedostatku. Taky ho tak všechna neprožijí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama