Červenec 2016

Dnes.

30. července 2016 v 22:39 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Každý druhý týden mám pracovní sobotu, padla i na dnešek. Na výběr mám, vstát dřív a jet autobusem, vstát o chvíli později a jet na kole.
Třetí volbu, jít pěšky, jsem zavrhla.

Takové roztomilé vaginální léto

26. července 2016 v 22:16 | Van |  O nesmrtelnosti chrousta
Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastným.
Prorocká věta, která se stala téměř kultovní hláškou.
Ne že bych byla z letošního léta nějak výrazně otrávená. Pár dní prudkého ochlazení a trvalejších dešťů byly potřeba, rozhicované dny a sálající silnice, rozpukané země a pomalu teplo akumulující stěny začínaly být opět nesnesitelné. Už by toho chemtrails mohli nechat, což takhle dát si pauzu, odpich, volno? Vlastně ne, žádné chemtrails neexistuje.

Ranní cesta do práce nemusí být nudná

13. července 2016 v 22:43 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Ranní cesty do práce nikdo nemiluje. To je jasný. Člověk je většinuj vzbuzený surovým drnčením budíku nebo neodbytným kvíkáním mobilu. Ti rafinovanější si dají rannní buzení písničkou, ale popravdě, než se opravdu proberou, může uplynout pěkných pár minut.

Pepánek nezdara

5. července 2016 v 19:49 | Franta Župan |  Knihovnička
Po posledním dramatickém čtení o Tereze Raquinové jsem se potřebovala naladit na úplně jiné vlně a nakonec jsem sáhla po knize mého dětství.
Která se navíc ohromně hodí do padesátibodové výzvy.
Měla jsem několik tipů, od Gabry a Málinky, přes Hanýžku a Martínka, nebo Čimčirínek a chlapci, nemluvě o Rybařících na Modré zátoce, Broučcích či Světluškách. A to bych mohla vzpomenout moc pěknou knížku o včelkách Černuška, nebo zkusit oživit Emila a detektivy, Luisu a Lotku, roztomilý Dům drobných radostí, Děti z Bullerbynu nebo nesmrtelného Toma Sawyera.

Kniha 11. - kniha z vašeho dětství.