Červenec 2015

Motýlčí dárek pro Beu

30. července 2015 v 0:17 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Moc motýlků poslední dobou nevídám, ale tohoto krasavce jsem nedávno zachytila ve větvích naší vrbky. Chvíli poseděl, takže se mi podařilo ulovit aspoň tři snímečky.
Ty potvůrky se vyznačují tím, že dřepí na jednom místě do chvíle, než k nim přikvačí někdo s foťákem, bez ohledu na vzdálenost. Takže, ulovit motýla, není tak lehké.

Vášeň a cit

28. července 2015 v 0:11 | Van Vendy |  Filmotéka rozličná
Další z tipů pro žhavé letní dny, nebo spíš letní večery,je příjemný romantický, lehce historií šmrncnutý filmeček Vášeň a cit. Pokud v někom z vás evokuje film Rozum a cit, pak nejde o stejný film, i když některé prvky v něm najdeme.

Vášeň a cit vlastně patří k životopisným filmům. O Jane Austenové je známo, že se nikdy neprovdala. A že dostala jednou jedinkrát nabídku k sňatku a tu nabídku odmítla. Proč? Možná tohle dalo impuls tvůrcům filmu. Byla to nabídka z lásky nebo z nelásky? Odmítla, protože dotyčného milovala, nebo protože ho nemilovala? Nepátrala jsem, jak moc je Janin příběh autentický - jen jsem se nechala unášet dalším příběhem, tentokrát skutečně možným.

Moulin Rouge

24. července 2015 v 12:17 | Van Vendy |  Filmotéka rozličná
V rámci filmového léta (kam taky v tom šíleném pařanu, když ne k vodě) jsem si nadávkovala pěknou řádku filmů, většinou odpočinkových. Po nedávno uvedeném Dobrém ročníku bych chtěla zmínit další skvostný kousek - tentokrát z oblasti muzikálů.
Moulin Rouge vznikl v roce 2001 a dodnes lituji, že jsem jej neviděla v kině, na velkém filmovém plátně. Musel to totiž být úžasný zážitek.

Neuvěřitelný příběh

20. července 2015 v 12:15 Přišlo mi e-mailem - posílám dál...
Vážená pojišťovno,
odepisuji na Váš dopis, kde jste mě žádali o upřesnění mého úrazu. Do oznámení úrazu jsem uvedl, že jsem si úraz způsobil sám. Jsem zaměstnán jako zedník a zmíněný den jsem pracoval zcela sám na stavbě domu. Po dokončení mi zbylo asi 250 kg cihel na střeše. Sešel jsem tedy dolů, tam jsem přes kladku vytáhl nahoru po laně prázdný sud, do něhož jsem hodlal uložit zbývající cihly. Lano jsem dole pevně zabezpečil a šel jsem na střechu naložit cihly do sudu. Po naložení všech cihel jsem sešel opět dolů, abych spustil sud s cihlami. Ve smlouvě máte uvedeno, ze vážím pouze 75 kg. V momentě, když jsem lano odvázal a držel jen v ruce, jsem se ujistil o působení gravitace. Výše jsem napsal, že sud, který sám o sobe váží 25 kg, byl naložen 250 kg cihel. Jak si jistě domyslíte sami, moje váha 75 kg nemohla udržet tak těžký sud a něž jsem si to uvědomil, byl jsem v prudkém pohybu vzhůru a sud, který byl na úrovni střechy, naopak v prudkém pohybu dolů. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se setkal s proti pohybujícím se sudem, což vysvětluje to naraženi hlavy a zlomeniny krku a lícní kosti.

Dále jsem pokračoval směrem vzhůru, až jsem se zastavil s prsty v kladce. I přes velkou bolest jsem se vsak držel lana. V tom samém momentě sud s cihlami dopadl na zem a rozbilo se mu dno. Výše jsem napsal, ze sud sám o sobe váží 25 kg a já, jak máte uvedeno ve smlouvě, 75 kg. Působení gravitace pokračovalo dále, a jak si jistě domyslíte, situace, kdy já se 75 kg jsem nahoře a sud vážící pouze 25kg dole, nemohla setrvat. A tak jsem se v mžiku ocitl v prudkém pohybu dolů a prázdný sud v prudkém pohybu naopak nahoru. Zhruba na úrovni třetího patra jsem se opět setkal se sudem, tentokrát prázdným. To vysvětluje zlomeniny obou kotníků. Dále jsem pokračoval směrem dolů, kde jsem prudce narazil na zem, což vysvětluje ta rozdrcená kolena a sedací kloub. V bolestech a bez vůle jsem pustil lano, na jehož druhém konci přes kladku visel prázdný sud beze dna. Působením gravitace se ocitl v prudkém pohybu dolů, přesně do míst, kde jsem bezvládně ležel. To vysvětluje ta tři zlomená žebra. Doufám, že jsem vám poskytl všechny Vámi požadované informace.

Na další zajímavou spolupráci se teší.....

Váš klient


Hra o trůny - znělka

17. července 2015 v 10:45 | Van Vendy |  Youtube videa
Dnes bych chtěla začít trochu z jiného soudku, ze soudku umění.
Seriál Hra o trůny dokončil svou pátou řadu, u některých pozorně sledován, u jiných opomíjen. O kvalitě či nekvalitě nechci psát, jen bych chtěla připomenout zajímavou úvodní znělku.

Jak mám dostat z domu žábu?

15. července 2015 v 21:45 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Dotaz: jak mám dostat z domu žábu?
Upozorňuji, že se jedná o žábu živou, čili žádnou imitaci.
Ta potvora se mi usalašila v chodbě i v kuchyni a nemíní odskákat, i když má dveře do dvora otevřené.

Zná někdo radu? Díky!







Zdroj obrázku volynevdolyne.cz

Dodatek: momentálně je pár dní klid. Takže je možné, že skutečně odskákala na dvůr.
Také je možné, že je pořád v kuchyni nebo síni a někde zašitá pod skříní.
Dokonce nevím, jestli je to pořád ta stejná žába, co mi hopsala po kuchyni už v zimě... zajímalo by mě, co tak asi žerou, propáníčka.Úžasný

Jinak, je skutečně těžké ji chytnout, těžší než se zdá. Ona je totiž jak mol, zdánlivě líně poletující, ale téměř nemožné ho ve vzduchu chytit a zabít. Teda ne že bych chtěla zabít žabku, to ne...

Dobrý ročník

14. července 2015 v 20:49 | Van Vendy |  Filmotéka rozličná
Tuhle v neděli jsem překlikala asi na pět programů a zrovna na každém z nich jel nějaký slibný film. Ale zastavila jsem se u nabídky s názvem Dobrý ročník, protože filmeček už jsem viděla a věděla, co od něj čekat.
A věřte, pro letní víkendový den není lepší film než tento.

Z focení slunečnic

12. července 2015 v 22:59 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Z minulého focení slunečnic jsem zabrala i pár dalších snímků, ale slunečnice jsem nechala sólo, aby je v jejich kráse nic nerušilo.
Přesto, příroda, moudrá květena, kvetením přímo řádí a jen si občas říkám - měla by víc.

(Vz)letné slunečnice

9. července 2015 v 19:59 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Nechtěla jsem to profláknout. Čekat, až odkvetou a zhnědnou. Také bylo docela hezky a tak dál už jenom obrazem...

Taky je vám takový horko?

7. července 2015 v 21:30 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Taky je vám takový horko?
Blbá otázka, viďte... v těch hicech si může rochnit snad jen milovník Sahary a přilehlého okolí.

Zpívám si

4. července 2015 v 14:40 | Van Vendy |  Youtube videa
Ne pořád, ale čas od času, si zpívám.
Zpívala jsem víc, teď jsem ubrala na frekvenci, ale zpívat jsem nepřestala.
Zpívám bezmyšlenkovitě, když něco dělálm, umývám nádobí, krájím rajčata, vysávám koberec (to je zpěv na plný pecky, takzvaně, je potřeba přeřvat vysavač). A zpívám zásadně česky, protože žádnou jinou řeč neovládám tak dobře, abych zpívala francouzsky, německy, anglicky, snad bych ještě zvládla Kalinku parůsky.