Duben 2015

Zahradnická škola, i bez trhů

30. dubna 2015 v 17:24 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
A na konec několik snímků, jak vypadá zahradnická škola a okolí.
První fotku už jsem dávala v prvním článku, sem ji přidávám znovu, pro ucelený obrázek.

Jarní trhy v zahradnické a módní přehlídka

27. dubna 2015 v 18:34 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Jako poslední akci bych chtěla předvést módní přehlídku. Modelek sice nebylo mnoho, ale mám je nafoceny vícekrát, takže foteček bude dost. Proto jsem toto téma nechala samostatně.


Trhy v zahradnické škole, mažoretky a hasiči

26. dubna 2015 v 10:25 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Včera jsem se byla podívat na malém trhu, který pořádala zahradnická škola v Rajhradě (nebo Lajhladě? Úžasný). Můj plán byl, přijet, podívat se, něco nafotit, možná i nakoupit, a zmizet. S tím, že ještě stihnu zajít na hřbitov, zapálit svíčku a pak podle času pěšky ke klášteru, nebo rovnou na autobus.

Tulipánová

24. dubna 2015 v 20:48 | Van Vendy (a Jiří Suchý) |  Poetický koutek
Přišel mi k svátku gratulovat Olda
A přinesl mi žlutý tulipán
A pěknou reprodukci od Marolda
Je na ní vidět bitva u Lipan

Pověsil jsem si bitvu do pokoje
A tulipán jsem pod ní postavil
Jó umění a kytky to je moje
Pak jsem to s Oldou všechno oslavil

Proč nechal jsem tulipán pod obrazem - proč
Proč jsem ho radši nepostavil na zem - proč

Když výstřel padne
voják se kácí
Tulipán vadne
barva se ztrácí
I kytka pozná
že bitva hrozná životu nesvědčí

A proto věřte že když kvůli pánům
se začnou lidi mezi sebou prát
neprospívá to vůbec tulipánům
a nezlobte se - já mám kytky rád.
















Znáte písničku? Napsal ji a nazpíval Jiří Suchý.
A já sice nepřidávám básničku ani písničku, ale pár tulipánových úlovků.

Zjistila jsem, že

22. dubna 2015 v 9:11 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Není dobré si zapomenout doma mobil.

Je dobré mít v šuplíku kuchyňské linky jedny nůžky, na stříhání čehokoliv.

Jak příjemné je, moct se osprchovat, když je člověk špinavej jak prase.

Dvojí život Heleny Grahamové

19. dubna 2015 v 18:50 | Anne Brontëová |  Knihovnička
Od sester Brontëových jsem četla už několik románů, ale Helena Grahamová a její dvojí život mi pořád nějak unikaly.
A když jsem si ji půjčila z knihovny a o dva dny později stahovala z Databáze knih tu šílenou padesátibodovou výzvu, román se mi do jednoho z bodů hodil. Rozhodla jsem se je číslovat podle toho, jak budu číst a ne podle toho, jak je sestaven žebříček.

1. klasická romance

Špendlíkové závoje... nebo spíš, špendlíkové závěje?

15. dubna 2015 v 21:26 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Jak zahaleny v bílých krajkových závojích vypadají stromy špendlíků.
Nebo spíš, jako by nasněžílo zrovna na jejich hlavy
Období, které mám ráda, právě pro to kvetení a čerstvé vůně.
A špendlíky (nebo i trnky) voní opravdu překrásně.

Stalo se...

15. dubna 2015 v 17:21 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Aktualizace pondělního článku:

Povím vám krátkou storku, co jsem dnes zažila v Tescu.
Nebudu hodnotit, co se stalo, ani vyjadřovat svůj názor, tentokrát to nechám na vás - co si o tom myslíte?
Nakonec svůj názor připíšu, ale nechci nikoho ovlivňovat...

Nepovedeně

10. dubna 2015 v 23:36 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Chtěla jsem dnes udělat pár snímků rozkvetlého stromu u nádraží.
Ale snímky se mi nějak přesvítily a výcvaky byly... prapodivné.
Takže jsem si s nimi trochu pohrála a výsledky... zde. Prosím, nic světoborného v tom nehledejte, kvalitu supersnímku už vůbec ne... spíš, co se dá s takovým nepodarkem provést.

Zajímavá úvaha Marka Ebena

8. dubna 2015 v 21:39 Přišlo mi e-mailem - posílám dál...
Možná, že puberta je jeden z nástrojů, jak příroda pečuje o lidský rod, aby nevyhynul.

Protože člověk by asi nikdy dobrovolně neopustil to bezpečí vlastní rodiny, kde je o něj postaráno milujícími rodiči a rodiče by asi těžko přenesli přes srdce, že to rozkošné a bezproblémové dítě najednou odchází.
Ale pak přijde spásná puberta a z toho rozkošného dítěte se stane nesnesitelný jedinec, který opovrhuje svými rodiči, jejich hudbou, jejich oblečením, jejich životním stylem, takže nakonec jednou, když praští dveřmi a odejde, rodiče to jakž takž přežijí.

A co je zajímavé, že hned venku na toho nesnesitelného jedince čeká Jiný nesnesitelný jedinec, ovšem opačného pohlaví, který také před chvílí Někde praštil dveřmi a ti dva nesnesitelní pocítí k sobě tak neuvěřitelnou náklonnost, že spojí své životy a stanou se z nich ti báječní milující rodiče, od kterých by žádné dítě neodešlo, nebýt puberty.
Je to podle mě velmi rozumné, a co příroda dělá, dobře dělá.

Marek Eben

nn7









Došlo emailem v 2009

Jarně

4. dubna 2015 v 22:01 | Van Vendy |  O nesmrtelnosti chrousta
Že bude v únoru tepleji než v dubnu, s tím málokdo počítal a dubnové rozmary leckteré z nás zaskočily.
Musím přiznat, že tento týden byl jeden z nejhorších v tomto roce, kdy jsem se cítila mizerně na těle i na duchu. Takhle pod psa mi bylo snad ještě při chřipajzně s devětatřiceti stupněma. Ale jsou to vysvětlitelné jevy, jeden přírodní a druhý člověčí.

Ale už jsem se z toho slavnostně vybabrala, aspoň zatím, a dokonce nafotila pár snímků.