Když se kočka protahuje, nikdy se mi nepovede ji vycvaknout. Tedy, vyfotit. Už v okamžiku, kdy sundávám obal z digitálu, kočka stříhá ušima a hledá nejbližší cestu dolů (většinou dlí někde nahoře, na křesle, na stole, na skříni...)
Včera mi volala tetička. Čas od času mi volává, čas od času zavolám já jí. Koneckonců, příbuzenstva ubývá a co je mamka pryč, jsem na tento fakt trochu přecitlivělá.
(Pozn.-nedoporučuji číst celé osůbkám mladším 15 let, neb je tam zmínka o jedné drastické události. Sice jen zmínka, ale je tam.)
Tento příjemný filmeček jsem viděla před časem na HBO. Zaujal mě tak napůl, zejména díky Meryl Streepové. Ale podívala jsem se na něj podruhé... pak potřetí, a přišla mu na chuť.
Jsem trochu pomalík a všechno mi moc trvá. Ale po několikadenním přemýšlení jsem nakoupila několik základních surovin a chutě vyrobila veselou jednohubku.
Jako po bitvě to vypadá v New Yorku a v okolním New Jersey. Když jsem v posledních dnech zachytila zprávy a obrazové záznamy, bylo to fakt jak apokalypsa. Jako katastrofický film, jen ty hořící a bořící se domy nebyly kulisy, ani digitální triky, ale živá skutečnost.
V oblibě mám dobré filmy, knížky fantasy, sci fi, thrillery, humorné, i červená knihovna, když je dobrá. Mňamky, sypané čaje, kávu turka, čokoládu hořkou.Ananas! Vůně ovocné i květinové, kytky všech barev.Barvu žlutou, červenou i tmavou modř.Jízdu na kole, vítr ve vlasech, slunce.Obrazy. Fantasy, surrealismus, impresionismus.Slušné lidi a lidi, kteří něco dokážou vytvořit.