Měníme svět - pošli to dál

15. března 2012 v 22:25 | ANA |  O nesmrtelnosti chrousta





Před několika dny jsem zveřejnila článek a k němu jedno zajímavé video.
Mniška Tefohe přišla s nápadem, který se mi líbí a který vlastně trochu souvisí s mým dovětkem - pošli to dál. A protože Mniška je šikovná holka, chytla se toho a vytvořila tři ikonky, které by chtěla přidat. Tři ikonky se symbolem světa a ruky...

O co jde? Vlastně je to zamyšlení nad dnešním světem, nad tím co se kolem nás děje. Připadá vám to normální? Nebo šílené?
Je to výzva pro vás, každého, kdo má zájem se zapojit, bez nucení a vyzývání, z vlastní vůle.

Výzva:
(Text výzvy uveďte ke svému článku a připojte ikonku)
Jak vidíte dnešní svět, život kolem vás? Myslíte si, že můžete něco změnit? Napište svůj názor, úvahu, pár slov nebo báseň. Do článku (nebo do boxu) si můžete umístit jednu z těchto tří ikonek, jakou si vyberete.
Do článku, prosím, umístěte i video, které jsem nedávno připojovala - s proslovem Ch.Chaplina. Nechť je toto video putovní.
Na konci jen uveďte, z jakého blogu jste tuto výzvu získali (uveďte prostě poslední blog, na kterém jste článek i video viděli, nemusíte proklikávat až na původní).


Ze všech stran se na nás valí záplava negací. Zdá se, že se náš svět stahuje ocelovým pásem, že vítězí hrubost, drzost, bezohlednost a násilí. Že sobectví a ego je silnější než ohleduplnost a soucit. A že slušnost není nic víc než slabost a poctivost je hloupost.

Toto heslo se razí stále hlasitěji a okatěji, jsme svědky nebetyčné arogance nejen mocných, ale i menších úředníků. A tak máme pocit, že se náš svět mění, stává se horším, džungle podivných praktik se rozrůstá a po světě běhají jenom zloději a podvodníci.

Některé věci se na nás řítí jako lavina a máme pocit, že nemůžeme udělat nic.

Po pravdě, nedokážu si představit, co bych mohla změnit. Můžu jít a naházet tu škodnou do Vltavy? Můžu napsat petici a nechat ji podepsat desetitisíci podpisů a stejně je taková petice k ničemu (a není první ani poslední). Můžu sepsat zákon a hodit ho do éteru, s tím, že bude platit? Můžu zabavit tunelářům jejich nakradené miliardy a hodit je do vyprázdněné státní kasy?
(To by se mi líbilo!)

Pravda je taková: nemůžu.
S takovým kalibrem se prostě nepopasuju.
Přesto mám pocit, že když neudělám vůbec nic a připustím tuto skutečnost jako danou, že se skutečností stane. Vím, že to zní šíleně a zmateně a nelogicky... a že když zavřu oči a řeknu si, nic z toho se neděje, bude se to dít dál. Ale přesto mám na výběr - přijmout skutečnost jako takovou a souhlasit s ní, protože je prostě taková - nebo přijmout skutečnost, jaká se děje, ale nesouhlasit s ní.

První verze mi připadá horší.
I když vím, že s mnoha věcmi nemůžu nic udělat, nelíbí se mi to a nebudu to vstřebávat jako hořkou pilulku. Ale můžu se zaměřit na to, co je v mých silách - a zjistila jsem, že nejlepší, co můžu udělat, je, nepřijmout skutečnost jako danou. Nebýt arogantní, namyšlená a přesvědčená o své vlastní jedinečnosti a důležitosti. Být aspoň trochu slušná ke svému okolí. Chovat se tolerantně k lidem kolem. Necpat se všude jako první. Občas si něco odepřít. Občas někomu pomoct, když to bude v mých silách. Držet slovo a umět se omluvit, když jsem v neprávu.
A dívat se kolem sebe, všímat si lidí a uvědomovat si dobré věci, které se občas stanou.
A nepovažovat dobré věci za samozřejmé, ale za malý zázrak.

Pořád můžu pocítit sladkost obyčejné vody a voňavou chuť jahod.
Můžu zavřít oči a nechat na sebe dopadat teplo slunečních paprsků.
Můžu plakat a vědět, že žiju.
Můžu slyšet dobrý vtip a zasmát se mu.
Můžu přivonět ke kosatcům a jasmínu.
Můžu nadávat na komáry a mouchy.
Můžu zavolat na kolemjdoucí paní - halo, vypadla vám peněženka!
Můžu vysvětlit cestu tomu, kdo se ptá - a můžu ji vysvětlit správně, aniž bych si z něj vystřelila a poslala ho úplně jinam.
Můžu dovést ubrečené ztracené dítě na nejbližší policii.
Můžu pomoct někomu nastoupit do tramvaje. Nebo pro změnu vystoupit.
Můžu koupit balík granulí a poslat ho do nejbližšího psího nebo k očičího útulku.
Můžu věnovat nějakou minci na charitu - ale můžu si i vybrat, kam chci peníze dát a kam ne.
Můžu nakupovat v malých obchůdcích a podporovat malé živnostníky.
Stejně tak můžu koupit nějakou drobnost, kterou vyrobí děti v ústavech.
A můžu říct podomnímu dealerovi - ne, děkuji.
Můžu po telefonu strhat otravného telemarketingového prodejce, ale můžu ho i pochopit - je to jen člověk a je to jeho práce.
Můžu se však rozhodnout, jestli nabízenou věc přijmout nebo nepřijmout.
Můžu jít zasadit vrbku na břeh potoka a můžu přemýšlet, jestli za to nedostanu pokutu.
Můžu na dům namalovat slunce a dívat se, jak se na to tváří lidi.
Můžu poslouchat jejich špitání a domýšlet se.
Můžu si z toho nic nedělat a usmát se na svět.

Můžu házet kamínky do vody a dívat se, jak se rozšiřují kruhy.

Měníme svět?
Nevím.
Už jsem kdesi slyšela, že jsme prošli érou indigových dětí. A že nás čeká éra křišťálových dětí. Popravdě, nedokážu si představit, co to znamená. I když to zní dobře - křišťálové děti jsou pro mě symbolem něčeho nového a čistějšího.

Svět se mění, vidíme to všichni. A vypadá to, že se mění k horšímu.
Ale myslím si - když se může měnit k horšímu, proč by se nemohl měnit k lepšímu?
Přece máme ještě na výběr, kterou cestou se dát.
Nebo ne?
Nemusíme být vynálezci, objeviteli nebo zázračnými léčiteli, ani revolucionáři se svými fanatickými vizemi. Můžeme se držet při zemi a dělat malé zázraky, takové ty lidské a nenápadné, které usnadňují život a dělají ho hezčí. Dát lidem víru, že slušnost existuje, že existuje soucit a poctivost, že nevymizela laskavost... a že se neztratil úsměv.

Na závěr ještě jednou připojuji video s oním proslovem - kdo ho již viděl a poslechl si, nemusí znovu, jistěže - leda by chtěl.


Putovní video s proslovem.
Pokud by byly problémy s titulky, zde rada od Elisis:
Aby vám šly titulky, zmáčkněte tlačítko CC v dolní liště :-)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 16. března 2012 v 1:43 | Reagovat

Jak jsem Mnišce už dříve napsal, výzvy jsou dobré, ale podstatné je raději začít každý u sebe.

2 Mniška Mniška | Web | 16. března 2012 v 7:45 | Reagovat

[1]: Ale tenhle článek k tomu taky nabádá. Nejdřív u sebe, pak o tom dát vědět dál, aby si to lidé uvědomili, že i my můžeme měnit svět. Nejen tím, že budeme klást výzvy, ale že budeme sami uskutečňovat jejich obsah. To je oč tu běží, Pavle. To je totiž přesně ono.

A Vendy, jsem nadšená, napsala jsi to skutečně skvěle, srozumitelně a jasně, tak, aby tomu každý rozuměl. To je také důležité. Vážně je to skvělé, k tomu už není, co dodat. Budu v tomhle poselství pokračovat dál.
P.S. Děkuju za tu "šikovnou holku", to bych nečekala, děkuji! :-D

3 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 16. března 2012 v 8:49 | Reagovat

Úžasný nápad. Som si prečítala iba úvod, ale zatiaľ si to dávam do záložiek a potom s tým dúfam, niečo spravím... :). Následne dám vedieť, pretože som to získala odtiaľto... ;).

4 Beatricia Beatricia | Web | 16. března 2012 v 10:29 | Reagovat

Ano, můžeme to změnit. Včera k večeru v Praze začal zárodek revoluce. A nejen v Praze i v dalších městech. Je nás stále více, nemusí tu ani být výstřel z Aurory a vyjdeme na tu svoloč. :-!

5 Beatricia Beatricia | Web | 16. března 2012 v 10:31 | Reagovat

P.S. Jinak ti velice děkuji za tvůj komentář - vlastně reakci - v mém blogu. Ty umíš tak hluboce a opravdově potěšit.♥

6 Caddy Caddy | Web | 16. března 2012 v 10:58 | Reagovat

Nádherná úvaha a já s tebou souhlasím... A hrozně se mi líbí, jak dáváš příklady, co můžeme dělat. A pouhým úsměvem a dobrým slovem vlastně můžeme měnit svět, aspoň trochu... Kdyby si to řekl každý (to, co navrhuješ), svět by byl lepší a krásnější :-)

7 ...... ...... | 16. března 2012 v 11:58 | Reagovat
8 Lucerna Lucerna | Web | 16. března 2012 v 12:51 | Reagovat

Najlepsi liek pre svet je usmev, pomoc a pochopenie druhych. Jeden clovek moze zmenit svet :-). Teraz mi prisla na mysel kniha - Muz, ktory sadil stromi. Na youtube je aj krasne video o tom, ktore je velmi vystizne.
Zaklad je zacat. Zacat u seba a ostatne pride samo. Mozno po rokoch.. ale pride 8-).

Stymi prikladmi je si to vystihla perfektne! Berem si krasnu prostrednu ikonku dodatocne do clanku a dam si to aj do menu :-D

9 Bekky Bekky | Web | 16. března 2012 v 13:27 | Reagovat

Líbí se mi výzva a celý tenhle článek a to video je opravdu dojemné. Připojím se a přidám vlastní článek.

10 Ebolin Ebolin | Web | 16. března 2012 v 15:41 | Reagovat

Reakci Mnišky jsem četla, napsala to opravdu dobře ;-)
Ikonky, to je krásné!
Jistě budu spolupracovat ;-)

11 Janinka Janinka | Web | 16. března 2012 v 16:31 | Reagovat

[4]: Muselo by nás ale být víc. Mnohem víc. Tahle hrstka odvážlivců je pořád málo na to, abychom něco dokázali... :-(

12 annapos annapos | E-mail | Web | 16. března 2012 v 19:16 | Reagovat

Jedna kapka je sice jako nic, ale milion rozbije kámen, mladí mají vše ve svých rukou, my už to nějak na ty Olšany dojdem, přidejte svou kapku !

13 Lucerna Lucerna | Web | 16. března 2012 v 20:29 | Reagovat

[11]: Mne to tak nepripada. Jedno zrnko piesku moze naklonit vahu na tu spravnu stranu ;-)

14 Beatricia Beatricia | Web | 17. března 2012 v 8:40 | Reagovat

Zase jsem tu s díkem za krásný komentář. Je to malé literární dílko, které mě dokáže rozradostnit. :-)

15 Lucie Lucie | Web | 17. března 2012 v 10:04 | Reagovat

Já bych vyměnila všechno...Moc pěkně napsaný článek,klobouk dolů :-)

16 Vendy Vendy | Web | 17. března 2012 v 11:23 | Reagovat

[13]: To je pravda!
A děkuji všem, kdo četli a děkuji všem, kdo se přidali a poslali výzvu dál... :-)

17 Miri Miri | Web | 17. března 2012 v 19:59 | Reagovat

Já výzvu určitě dál pošlu. Je to dobrý nápad, ale nevěřím, že se tím něco zásadně změní. Pokud to všechno ale změní jediného člověka, tak je dobré to rozesílat dál.

18 Iva Iva | 17. března 2012 v 22:25 | Reagovat

Myslím,když chce hodně lidí stejnou věc,tak k nějaké změně musí dojít.Každá iniciativa,každá snaha je vítána. :-)

19 Káťuš Káťuš | Web | 17. března 2012 v 22:40 | Reagovat

Ahoj..prepáč, teraz tu budem písať trošku odveci, ale mam moc rada tvoj blog, to ako píšeš, tvoje články a tak..a preto som si ho pridala do oblubenych ;)
A ak by ti to vadilo alebo tak, tak mi kludne napíš :D Pre istotu sa ta musim opytat :D

20 Vendy Vendy | Web | 17. března 2012 v 23:15 | Reagovat

[19]: Katuš, vůbec mi to nevadí, v pohodě! :-)
Taky se k tobě podívám. ;-)  8-)

21 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 18. března 2012 v 8:39 | Reagovat

Napokon som napísala úvodnú časť, tak ako som sľúbila. Môžeme k tejto téme písať častejšie, že? Vždy, keď nás k tomu niečo napadne? :)

22 Vendy Vendy | Web | 18. března 2012 v 8:54 | Reagovat

[21]:Sherylin Lee, máš správnou otázku, a taky sis správně odpověděla. Myslím že na toto téma můžeš psát vždycky, když tě něco napadne! :-)
P.S. dívala jsem se k tobě na blog, máš své stránky zajímavě postavené, ale chybí mi tam místo na komentáře - dívám se špatně, nebo tam opravdu kolonku na komentáře nemáš?

23 Jezurka Jezurka | Web | 18. března 2012 v 14:34 | Reagovat

Souhlasím s tím, že je všechno na dvě věci, řečeno slušně. Napsala jsi to opravdu od srdíčka, krásně. A že rostou křišťálové děti? Je pravda, že křišťál je čistý, ale také křehký. Jako nápad to beru, i když se přiznávám, že moc nevěřím. Pokud bych to chtěla přidat i na svůj blog, tak si přečtou v podstatě z 90 % ti sami, co u Tebe, ale popřemýšlím, že bych to dala až budu zase něco "smolit" třeba k TT. To čte více lidí, ne? ;-)

24 Berry Berry | Web | 18. března 2012 v 15:56 | Reagovat

Tak kampak jdeme malovat to sluníčko? ;-)

25 Vendy Vendy | Web | 18. března 2012 v 17:32 | Reagovat

[23]: Dobrý nápad, Ježurko, nikde není psaný, že to musí být dnes a jenom jednou...
[24]: Přemýšlím, přemýšlím... zatím nevím. :-)

26 pavel pavel | Web | 18. března 2012 v 19:00 | Reagovat

[2]: Chtěl jsem jen říct to, že lidé s tím nadšeně souhlasí, podepíší se pod to, pošlou to dál, ale ve skutečnosti stejně dál jedou po své čáře. Takových výzev v historii už bylo. :-D

27 Alisa Alisa | Web | 18. března 2012 v 21:43 | Reagovat

Indigové deti... bože, to je blbosť . :-D Snáď tomu neveríš preboha . Inu, môj názor je, že sa k riešeniu problémov ľudstva ani nikdy nedopracujem . Nerezignujem, len ma to nikdy dostatočne nezaujímalo . Svet je miesto, kde existujem, neplánujem ho nijak meniť, zase až ak ma neberie .

28 pizlik1 pizlik1 | E-mail | Web | 19. března 2012 v 6:49 | Reagovat

O indigových dětech jsem četla a musela jsem se v duchu smát. A éra křišťálových dětí? To už je fakt utopie. Nevěřím, nevěřím, nevěřím!
Věřím ale tomu, že pokud se má změnit svět k lepšímu, musí každý začít měnit sám sebe k lepšímu, jinak se nezmění vůbec nic. My lidé tvoříme svět a pokud nebudeme mít mír a klid ve svém vnitřním světě, nikdy nenastane mír ve vnějším světě. Je to běh na hodně dlouhou, předlouhou trať.
Souhlasím s tím, co napsal Pavel, že lidí jsou ze začátku nadšeni, když slyší nějakou takovou výzvu, ale pak stále vedou svůj zavedený způsob života. Ono je to pohodlnější. Nicméně každá výzva je dobrá, protože se člověk aspoň na chvíli pozastaví a popřemýšlí, jak dál. . .

29 annapos annapos | E-mail | Web | 19. března 2012 v 9:47 | Reagovat

Nevím Vendy, zda je to co by jsme si ve skrytu přáli reálné, nějaký ten gen lidskosti by neuškodil, většinou to ale nevede k ničemu dobrému, nějaký ten gen navíc bývá problém i když naděje umírá poslední, svět se změní o tom není pochyb, a jestli k lepšímu záleží na každém jednotlivém člověku, musí se přestat říkat oni a začít říkat my a hlavně já.

30 š š | Web | 19. března 2012 v 10:25 | Reagovat

To je proslov z filmu diktátor?? Je neuvěřitelné, jak je nadčasový!

31 bludickka bludickka | Web | 19. března 2012 v 14:46 | Reagovat

opět budu skeptická :) ani tím, že začneš u sebe nic nezměníš. vím z vlastní zkušenosti. ba naopak tím budeš bita ještě víc. snažím se ke každému chovat tak, jak bych chtěla aby se on choval ke mně. toho se držím. přesto jsem s tím nikdy nikam nedošla. už vůbec si nemyslím, že tím můžu změnit nějaké zásadní věci týkající se celého světa. budou lepší potraviny, když budu lepším člověkem? Ne. Levnější? Ne. Atd, atd. Že chci žít tak, abych se za sebe nemusela stydět je věc, kterou dělám pro sebe, ne pro svět. Tím že řeknu špatným lidem aby konali dobro se nic nezmění. Vysmějou se mi. Ti co chtějí sami dobře vědí, co mají dělat. Proto video nesdílím, nemyslím, že bych vedle něho dovedla vyjádřit způsob, jakým něco změnit. a abych ho zveřejnila jen se slovy, jak mi to tady štve a že by měl někdo něco dělat, to nechci. myslím, že stačí tvé články, ve kterých si se vyjádřila víc než dobře. jen si pořád myslím, že se bohužel ani díky tomu nic nezmění

32 Berry Berry | Web | 19. března 2012 v 21:16 | Reagovat

[25]:Pak dej echo, uděláme happening :-D ;-).

33 Vendy Vendy | Web | 19. března 2012 v 22:59 | Reagovat

[31]: Bludičko, tohle je výzva, ale nikoho nenutím -kdo se cítí, pošle dál, kdo je skeptický, nechá to být. Každý máme právo na svůj názor, nic nikomu nevyčítám a nemysli si, taky jsem skeptická. Ale přesto pořád tvrdím, že je dost lidí slušných.
Je vysoce pravděpodobné, že se nic moc nezmění. Ale některé změny můžou být nenápadné. Hele, vem si třeba vegetariány. Nejdřív jich bylo pár a teď jsou jich mraky. Nebo nekuřáci, například, taky jich přibývá - a před třiceti lety bylo nemyslitelné, že by byl natočen film ze současnosti a nikdo si v tom filmu nezapálil.
Změny můžou být, ale nenápadné. Já si pořád říkám - vždycky může být hůř. Ale když může být hůř, může být i líp, ne?
A po pravdě, i když nepošleš video dál, stejně se chováš podle něj - stačí totiž ono známé rčení - chovej se k lidem tak, jak chceš, aby se chovali k tobě. A to se snažíš dodržovat, ne?
Takže přicházíš se svou malou troškou do mlýna, ani nepotřebuješ výzvu... ;-)  :-)

34 Elisis Elisis | Web | 20. března 2012 v 21:24 | Reagovat

[24]: Hlásím se taky! Náš baráček už je celý ve sluníčkové barvě, takže tady by nevyniklo.
Přemýšlím o básničce, nějakém malovaném obrázku k tomu, ještě uvidím, ale chci se zapojit také.
Brala bych založit nějaké městečko, kde by bydleli všichni blogoví nadšenci, kteří by společně změnili svět. Poznala jsem tady človíčky, které jen tak někde venku nenajdu.

35 Vendy Vendy | Web | 20. března 2012 v 22:20 | Reagovat

[34]: Ten nápad s městečkem se mi moc líbí!
Bylo by to pěkné... a možná by stačilo, kdyby to fungovalo jako tábor. Třeba na dva týdny...
Takové místo, kde by každý našel svůj kousek inspirace. ;-)  :-)
A s tím poznáním lidí, jaké ve svém okolí nenajdeš, máš také pravdu. Nikdy bych o tobě nevěděla, nebýt blogu. A nevěděla bych o Berry, Mnišce, Ebolin, Lucerně, Labandě, Beatricii, Nadě, Adaluter, Punerank, TlusŤjochovi, Ivet... no, kdybych je vypsala všechny, nestačí mi komentář... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama