Nemáte děti? Zničte se!

8. února 2011 v 19:42 | ANA |  Téma týdne
nebo raději ne.
Není třeba.
Žádné zármutky a skuhrání na nepřejícný osud!


O smyslu života se toho napovídalo. Napsalo v esejích. Poeticky se rozvedlo v básních. Heslovitě se zachytilo v encyklopediích. Zvěčnilo se v psychologických studiích. V rozličných smyslných i nesmyslných úvahách. Smysl života - oblíbené téma, použité v divadelních hrách i ve filmech.
O smyslu života jsem přemýšlela dlouze a několikrát a znova a znova. Častokrát, včera, v minulosti, dnes, a určitě i zítra. Tolikrát, až mě to samotnou přestalo bavit a připadalo mi to stejně složité a nezodpověditelné, jako přemýšlet o nesmrtelnosti chrousta.

Občas mám pocit, že se svět řítí kupředu bez mého přičinění. Že jsem vlečena osudem a dějství kolem mě se odehrává zrychleně. Že chytám minuty, hodiny a dny a ty mi prchají a utíkají mezi prsty. Že nemám čeho se zachytit. A že nemám co zachytit.

A osud na mě ukazuje dlouhý nos.

Osud, bytí, život a smysl života mi totiž tak trochu splývá.
Asi je to základní potřeba člověka.

Ano, i to je základní potřeba člověka. Nesmrtelnost. Nevymřít. Nedopustit, aby po něm nic nezůstalo.
Vlastně je to i projev egoismu a sebestřednosti.
Po mně nemá nic zbýt? Mám se stát hromádkou popele? Tlející hlínou v hrobě? Pouhou vzpomínkou pro mou rodinu nebo pár přátel? Nebo ani tou vzpomínkou?

Nejjednodušší? Pořídit si dítě. Mít rodinu. Jedno - nebo pět dětí? To už je jen věc názoru a povahy. Touhy, která nás žene. Potřeby.
Přesto, ani děti nezajistí štěstí rodiny. Ano, přináší radost. Přináší starosti. Vyplňují život. Omezují život. Obohacují život. Zaměstnávají naše myšlenky od narození až po smrt. První slova, první krůčky, první škola, první lásky, manželství, další děti, rozvody, rozchody, hádky a vády, smiřování, nové lásky, sbližování, ubližování...
A neustálý kolotoč. Děti, děti našich dětí, děti jejich dětí... pouto krve, nepřetržený řetěz pokračování. Děti jako smysl života, děti jako naplnění, jako pokračování...
Přesto - ani děti nejsou zárukou štěstí rodiny a smyslu života.

Dívám se dál - jsou lidi, kteří děti nemají. Nemají proto smysl života? Je proto jejich život zbytečný? Mají zatáhnout roletu a říct - sbohem a šáteček?
Nesmysl.
Mají jinou náplň. Stejně potřebnou. Vyplnění volného času, naděje a snění a uskutečnění představ. Můžou žít pro tisíc dalších činností. Starat se o zvířata. Plést košíky. Hrát v ochotnických divadlech. Burcovat lidi. Zpívat, smát se, bavit se s přáteli. A nepřemýšlet nad tím, co není v jejich silách...

A přitom - mít smysl života je asi hnacím motorem pro náš život. Nebo někdo žije jen tak? Nechce v životě něco dokázat? Ne nadarmo si děláme plány. Co budem dělat zítra. Co za rok. Čeho chceme docílit za deset let? Čeho chceme v životě dosáhnout...

Proč vlastně sakra musíme v životě něčeho dosáhnout?
A co ti, co nechtějí v životě ničeho dosáhnout?
Objevili oni smysl života?
Nic nechtít? Jen dýchat a jíst a pít tolik aby se udrželi při životě?
Lidé, kteří životem jen tak proplouvají a vyhýbají se emocím? Nepřipouští si velké city. Láska, přátelství, nenávist, to jsou pro ně jen pojmy, přeludy slov.
Nabízí se otázka: žijí vlastně takoví lidé?
Jasně že žijí. Užívají si svůj způsob života. Vyhovuje jim a naplňuje je. Smysl života pro tyto lidi může být projít životem bez emocí a citových ztrát a dojít ke smrti, která pro ně otevírá další bránu.
Jen si tak kladu otázku - pokud je pro ně významný život po smrti, nebo další cesty, proč pro ně není významný i současný život? To budou další život žít stejně? Tedy, bezbolestným přežíváním a čekáním na další smrt?
Věčný kolotoč otázek a pochyb.
Můj profesor chemie v takových případech říkával: nechte to koňovi, ten má větší hlavu!

A měl pravdu, můj profesor chemie, přestože si občas rád přihnul.

Nad smyslem života můžu bádat donekonečna. Občas není špatné si zameditovat. Utřídím si myšlenky a rozhodnu, co je důležité a co ne. Co má pro mě význam a co můžu hodit do odpadní jámy mozkové.

Co člověk, to originál. Co lidský život, to lidský osud - a každý z nás chce svůj život prožít jak nejlíp může. Možná i v tom je smysl života. Děti zajišťují pokračování. Ale kdo děti nemá, může žít stejně bohatý a smysluplný život. Svůj pobyt na této planetce může prospat, nebo zaplnit různými aktivitami. Přátelství, láska, sport, koníčky, sběratelství, vyřezávání, sestavování modelů, malování obrazů, pěstování kytek, chování papoušků nebo holubů.
Myslím, že smysl života není jeden jediný univerzální.
Myslím, že tajemství smyslu života spočívá v práci, která vytváří hodnoty.
Zní to hloupě? Možná. Může to být pravda? Může.

Přestávám myslet na smysl života a zavírám tento text.
Nechávám to koňovi. Ten má větší hlavu...

Osud na vás ukazuje dlouhý nos?
Ukažte ho taky!


























Text: moje myšlenkové pochody, nevygůglené, bez použití Wikipedie.
Obrázek první - klilpartík, stažený z netu.
Obrázek druhý - můj. Upravený v Picasa a Photofiltre programu.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 8. února 2011 v 20:15

Už jsem se vyjádřila u Mnišky. Hledání smyslu života je důvod žít, důvod celého života. Každý to má trochu jinak. Někdo pomoc druhým, někdo něco vynalézt, dokázat... Každý to má úplně jinak a nedá se říct, co je lepší a co horší. Nu a nezbývá než hledat a zkoušet ;-).

2 David Bachmann David Bachmann | E-mail | Web | 8. února 2011 v 20:19

Pěkné! I když jsem měl podobnou myšlenku na článek a teď ji budu muset pojmout trošku jinak, tak lépe bych to nenapsal. Lidé si často pletou smysl života a náplň života. To jsou dvě různé věci a to bude asi můj námět.

3 punerank punerank | E-mail | Web | 8. února 2011 v 21:06

Nemáme děti a už to tak zůstane. Netrpím tím, trpím jen pohledem ostatních - jak jsme divní, snad zlí, že děti nechceme, jak na to stačíme, kdo by nám pomohl, nejsou schopní srovnat se s tím, že děti nechceme, svobodně... Sotva jsem se prodrala k malému soukromému místečku na světě, hned asi nezvládnu  vychovávat dalšího tvorečka jen proto, že bych měla... Přesto mám každý den radost. Někdy menší, někdy větší. Každý večer si svůj den promítám a hledám to dobré, líp se mi usíná:)

4 Vendy Vendy | Web | 8. února 2011 v 21:39

[3]: Mít děti je sice hezká věc, ale není to pupek světa. Žít bez dětí se dá v pohodě, prostě každý má své možnosti a své stupnice hodnot. Někdo děti vůbec nechce (je jedno proč) a není proto horší člověk. Jiný děti mít nemůže a taky pro to není horší člověk. Jen by si tím neměl zatížit celý zbytek života, trápit se nemožným a měl by začít žít.
Zajímavý poznatek: sousedy trápí tvůj osobní život víc, než jejich vlastní. (Vlastně nejen tvůj, ale i jiných lidí, dalších sousedů, známých, lidiček odnaproti, lidiček z doslechu... :-? )
No, ať se tím trápí dál. Dá se říct, že pro některé lidi je smysl života v tom, že strkají nosy tam, kam nemají a starají se o všechny kolem,  jen ne o sebe.
Tobě přeji dnešní i další dny pohodové a bez větších starostí. :-)

5 punerank punerank | E-mail | Web | 8. února 2011 v 21:48

[4]:  Díky, já beru i ty starosti, patřej k životu:) A závislosti na tom, co si druzí myslí už mám tak akorát po krk:) Nějakýho špunta si semtam pochovám a to stačí, nebolí mě hned, že není můj. Zas je dost snadný být na něj hodná vždycky, když ho uvidím:)

6 Kelyš Kelyš | E-mail | Web | 8. února 2011 v 22:31

Většina má asi svůj cíl, čeho by chtěl v životě dosáhnout.I já.Jen se zatím kurňa nějak nedaří.Ale nevěším hlavu.Vždyť máme život na tomto světě propůjčen jen na omezenou dobu, tak proč ji prohýřit zbytečnými starostmi.Teď nemyslím starosmi o děti.Jo, ode mne to sedí.Pořídí si tři děti a pak s nima stejně nežije..... :-! To ale patří jinam.
A že někdo děti nechce? Ať si.Není kvůli tomu přece žádným vyvrhelem.Smysl života má v něčem jiném.
Také moje velmi oblíbená fráze....Necháme to koňovi,ten má větší hlavu.

7 edithhola edithhola | E-mail | Web | 8. února 2011 v 22:41

Neuvěřitelné skvěle napsané. To bych nesvedla. Popsala si i spoustu toho, co cítím. děti nezaručují smysl života. To bych musela být happy. Je to někde jinde. Uvnitř. Ve své identitě. Znám pár lidí, kteří děti nemají a pár žen, které děti mít nemohly a zůstaly i bez partnera. Jsou to úžasní lidé. Lepší než ti s dětmi. Napadá mě jediné, že člověk nesmí ztratit sám sebe, ať se děje, co se děje. Ještě si to zítra přečtu jednou. Fakt skvělé!!!

8 Beatricia Beatricia | Web | 8. února 2011 v 22:53

Byla jsem přímým svědkem kacířského výroku o smyslu života. Cituji: Je to můj žaludek a močovej měchejř. Dobře se nažrat, dobrej chlast a babu. :-! :-!Šťastný to primitiv :-!  ???  :-(

9 Vendy Vendy | Web | 8. února 2011 v 23:27

[7]: Text jsem trochu poupravila, snad to nebude ke škodě.
Děkuji za uznání!
[8]: I to může pro někoho být smysl života. Souhlasím s tebou - šťastný to primitiv. :-P
[5]: Dobrý přístup. Nic se nemá lámat přes koleno, život přináší spoustu překvapení i tak.
[6]: "Vždyť máme život na tomto světě propůjčen jen na omezenou dobu, tak proč ji prohýřit zbytečnými starostmi."
Skvěle řečeno, tohle by se mělo tesat!

10 Naďa Naďa | Web | 9. února 2011 v 7:56

Každý občas meditujeme o smyslu života, proč tu vlastně jsme, jen mě nikdy nenapadlo porovnávat životy těch co děti mají a ty co děti nechtějí nebo je nemohou mít. Je to jejich volba nebo osud.
Hezky ses zamyslela, taky to někdy činím a tak třeba zde : http://denikceskebabicky.wordpress.com/2009/11/10/utery-10-11-2009/ :-)  8-)

11 Janinka Janinka | Web | 9. února 2011 v 8:17

Teď jsi mi vzala vítr z plachet, budu must ten rozepsaný článek o dětičkách trochu poupravit :-).
Báječně napsáno, je každého volba, zda děti mít bude, nebo ne, nelíbí se mi to škatulkování - bude ti třicet, jsi vdaná, máš kde bydlet, tak šup šup, ať máme vnoučátka! 8-O

12 Beatricia Beatricia | Web | 9. února 2011 v 8:34

Znovu jsem pročítala tento článek TT. Administrativa blogu tentokrát zadala složitý problém, který církev řeší už  staletí. Aspektů je mnoho. Vendy pojala zadání originálně. Skvělá úvaha přesahuje hranice blogu a dělala by čest serióznímu čaasopisu. Je propracovaná a má životní hloubku.☼☼☼

13 Diet Grrrl Diet Grrrl | Web | 9. února 2011 v 12:27

Nezapoměla jsem tam na blog napsat adresu.To by k ničemu nevedlo a lidi,kteří chodili na můj starý blog a já je neměla ráda by chodili i na ten nový.Přínos? Nulový.

Tak tu máš teda tu moji novou adresu :]

14 Arcana Arcana | Web | 9. února 2011 v 14:17

Přínosný článek, zajímavý, užitečný. Pravdivý. A lživý asi taky.
Ale co my víme? Pojďme si užívat života :-)

15 Hakky Hakky | Web | 9. února 2011 v 18:04

Děti chci, ale budu si je vychovávat podle svého. Jinak to byl po sprejovaný i vlak ... ale nádraží je opravdu nepříjemné a ošklivě po sprejované ... :-|

16 ufonews ufonews | Web | 9. února 2011 v 18:57

Souhlasím s Beatricií, článek je mistrovské dílko a určitě by ho otiskl leckterý kvalitní časopis. Jsi fakt hodně, hodně dobrá. Já bych něco podobného nesvedl i kdybych se rozkrájel.
Jak je to s dětmi, já nevím? Nevím ani jestli někdy děti budu chtít, zatím teda určitě nechci (myslím výhledově). Nevím proč by měl někdo bezdětný být horší než ten kdo děti má. Mít děti není přece žádný problém ani umění.
Smysl života? Pro někoho, třeba jak píše Bea, může stačit malinko a je spokojený a někdo má plány tak velké, že je nikdy nesplní a je nešťastný. Je třeba si popřemýšlet a upravit si život podle toho na co mám. Myslím, že každý může být šťastný ať bohatý, tak chudý ať s dětma, tak bez nich. Asi píšu blbosti, ale já opravdu nevím jaký je smysl života. Spíš bych ho hledal někde, já nevím jak to napsat. V duchovní svéře, ale to není to co myslím. Fakt nevím. Myslím jako v myšlenkách. Ty mi určitě rozumíš a dokázala bys říct jak to myslím. :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

17 Lúthien Lúthien | Web | 9. února 2011 v 20:19

Moc pěkná úvaha. Každý hledá smysl života a každá duše prahne po štěstí. Je smutné, když se nad tímhle někdo vůbec nezamýšlí a jen žije. Já jsem našla smysl života v Ježíši.

18 Lucerna Lucerna | Web | 9. února 2011 v 20:54

ach ja deti nemam a ani nemam nadej i ked ich ma tak rada.. ale mam vela ineho :-D uvaha je super, brala si to z kazdej strany ako som si vsimla :D

uvedomila som si, ze som uz aj na uvahy leniva a som vdacna za to ze si to mozem precitat tu.. pripadne popresipat - pouvazovat nad tym co pises, ale nepisat sama :D
hm, mozno neco aj ja ktomu poviem.. aby som utisila svedomie ze som kus lenivca, ved tyzden je dlhy :-D :-D

19 Vendy Vendy | Web | 9. února 2011 v 21:42

[10]: Díky! Pokud nejsi z těch, které se starají o děti všech svých sousedek ( i těch svobodných, i těch, které je nemají), pak jsi jedna z mála. Opravdu!
Možná na to vytvořím taky článek. Protože mít děti a nemít děti je téma docela zajímavé. Pohled těch, které děti mají, je jasný. Pohledy těch, které děti nemají, se různí.
[11]: Janinko, nenech se ovlivnit a piš, jak to cítíš! Každá máme právo na svůj názor a na svůj pohled... :-)
[12]: Zlatíčko, asi se začnu červenat. Na netu jsou určitě daleko lepší články, já jen psala svoje úvahy...
Ale děkuji, tvé ocenění mě potěšilo!
[14]: Díky za reakci. To "lživý" mě trochu zarazilo, nevím, jak si to vyložit... snad jen - určitý úhel pohledu?
[16]: Myslím, že bys taky dokázal něco napsat. Ale myslím, že ve tvém věku přemýšlet o smyslu života, je předčasné. Nemyslím to shazovačně, ale jako fakt...
A za tvůj komentář taky děkuji, potěšilo mě, že v tobě vzbudil článek i některé otázky a zároveň odpovědi.
[17]: Ano. Chtěla jsem vlastně říct, že každý máme svůj smysl života. Berry třeba tvrdí, že smysl života spočívá v cestě. Tedy v žití samém, jestli jsem to dobře pochopila.
Ale možná, že nepřemýšlet nad tím a žít, je nejlepší smysl života. :-?  :-)
[18]: Ano, všimla sis správně, zkusila jsem to vzít z více stran, protože najít a označit smysl života není tak lehké, jak se na první pohled zdá.
Všem děkuji za komentáře, připomínky a za vaše myšlenky.

20 Sinsi Sinsi | Web | 9. února 2011 v 23:11

Popravdě řečeno, u Tvého článku jsem se i zamyslela i pobavila, docela dobře si vystihla asi pochody mysli úplně všech lidí na zemi.
Ale je to tak, je to jeden veliký kolotoč a všichni jsem na tom tak nějak podobně. A říkáme si jak je ten osud nespravedlivý a vysmívá se nám.

"po mě nemá nic zbýt?" tuhle otázku jsem třeba nikdy neřešila. Hledám smysl asi jinde než u dětí, ale jak jsi to napsala, to je takový ukázkový příklad našeho bláznivého uspěchaného světa.
Ale na druhé straně by se dalo říct, že lidé nedbají na to, co po nich zůstane. Zda se na ně bude vzpomínat v dobrém. Někdy, když koukám z okna nebo na večerní zprávy si spíš říkám že platí a ona slavná věta "po nás ať přijde potopa" :D

Že je smysl života pro lidi jakýsi motor, bez kterého by nebyli schopni žít, to myslím, že máš pravdu. Asi bychom se najednou začali nudit a nevěděli do čeho se zavrtat, kdybychom neměli nějaké přání a cíle, kdybychom nechtěli něčeho dosáhnout.
Naše ego musí něco dokázat aby vidělo v životě smysl. A naší duši mnohdy stačí třeba jen to, že je venku hezky. Možná, kdybychom měli jenom duši, tak bychom se oprostili od všech rozumových cílů a skutečně byli štastni jen proto, že vnímáme, ale kdo ví, na to nikdy nepřijdeme :)

A ještě na závěr:
"Tůůůdle osude :-D "

21 de-elfinek de-elfinek | Web | 10. února 2011 v 8:59

ahojky máš pěknej blog podívej se prosím na ten můj a zanech komentář děkuju :)

22 ufonews ufonews | Web | 10. února 2011 v 13:40

K tomu cestování v čase. I vědci (novodobý Einsteinové) kteří pracují na LHC (urychlovač) připouštějí možnost, že práci na LHC bojkotují lidé z budoucnosti.
http://ufonews.blog.cz/1102/sabotuji-provoz-lhc-lide-z-budoucnosti
Ta americká letadla, myslím si, že jsou spíš vyráběna podle návodu UFO. Přiznání, že jsem s nima v kontaktu už se blíží.
Dávám tomu tak rok, maximálně dva. :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

23 Lucie Lucie | Web | 10. února 2011 v 15:43

Je to skvělé napsáno.
Jinak ještě dětí nemám,je mi už 23 let,ale ještě neplánuji,ještě studuji večerní školu...Mám přítele,který pracuje v Německu a prozatím bydlím u rodičů.Postačí mi naš pejsek,který se chová jako děcko,prozatím mi to vyhovuje=)

24 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 10. února 2011 v 19:28

Líbí se mi jak střídáš filozofično s nadsázkou. Neskutečně :-)

To se ví, že ukážu!!!

25 Labanda © Labanda © | Web | 10. února 2011 v 19:32

Krása zlato dám tě do žebříčku jako tip a ještě něco zlato podle mě jsou smyslem života děti a i když někdo žádný nemá, nemusí se chovat, jako by tenhle svět právě pro ty děti netvořil a smyslem života je hlavně i žít :-) ;-)

26 pavel pavel | Web | 11. února 2011 v 0:44

U mne jsi viděla jak se na to dívám. Lidé si to moc komplikují a je to tak prosté. :-)

27 Labanda © Labanda © | Web | 11. února 2011 v 3:50

jsi žhavým tipem ;-)

28 Lawiane Lawiane | Web | 11. února 2011 v 15:24

fotku požít můžeš, když je to s odkazem, tak žádný problém :-)

29 Lenka Lenka | Web | 12. února 2011 v 20:13

O smyslu života se občas také zamýšlím, ale rozhodně to nejsou děti, co bych kdy vymyslela. Teda on se smysl život asi vymyslet nedá... buď je a nebo není... :-)

30 Vendy Vendy | Web | 12. února 2011 v 22:24

[27]: Díky, Labi!
[29]: Já jsem při psaní článku zjistila, že nad tím opravdu člověk nesmí moc přemýšlet, to jsou totiž dost dobré pasti, do kterých se dá spadnout.

31 Skříteček2 Skříteček2 | Web | 14. února 2011 v 21:10

[25]: Souhlasím. Žijeme, abychom předali generaci dál, abychom se rozmnožili. Jak už jsem někde na TT četla "Žijeme abychom žili.".

32 Ví, Ví, | Web | 15. února 2011 v 17:22

No s tou tetou to nebude tak super, že je tak trhlá, jelikož v některých směrech to není zrovna v dobrém myšleno...
šťastné období? no, ... tak to bych také neřekla, byly i šťastnější období :D
Jinak myslím, že máš pravdu s tím smyslem života ...:)

33 annapos annapos | E-mail | Web | 18. února 2011 v 1:02

Komentáře na téma: zda,děti, chci-nechci, mám-nemám, mohu mít-nemohu mít, je pro mě něco nepřirozeného, bude li se ptát jabloň, má li plodit ovoce, bude li se ptát rybka, má li vychovat svůj potěr, bude li se ptát kráva, má li mít telátko, jinak nebude dojit, vymřeme všichni. Anna

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama