Jozova Hanule

7. listopadu 2010 v 14:54 | Květa Legátová |  Knihovnička

Jozova Hanule
Příběh se odehrává za druhé světové války.

Eliška působí jako mladá lékařka v brněnské nemocnici. Ale má i druhou roli, pracuje jako jakási spojka v odboji - předává zprávy, vyřizuje vzkazy. Svou roli zvládá bez problémů a bere vše spíš jako hru, do té doby, než se vyskytne první zádrhel.

V té době je do nemocnice přivezen pacient, který zápasí se smrtí - Josef Janda, chlap odkudsi z pohraniční vesnice, kde lišky dávají dobrou noc. V nemocnici ho postupně dávají dohromady a Eliška jako jediná mu může darovat krev, což bez otálení učiní.

Obrovitý muž s přeraženým nosem a nevábným vzhledem v sobě skrývá jednoduchost  a prostotu. Vypráví Elišce historky ze svého rodného kraje, Želar a vypráví je tak, že Eliška zatouží spatřit onu krajinu, rozbouřený potok, skaliska, chalupy rozhozené po stráni...
Jakým způsobem se jí přání vyplní, v té době nemá ani tušení.


Při jedné z pochůzek přijde to, co přijít muselo - adresát vzkazu, který nese, je zatčen a odvlečen gestapem. Eliška se zachrání na poslední chvíli. Svým přítelem Slávkem je postavena  před hotovou věc - musí okamžitě zmizet ze světa, dostat nové jméno a uklidit se někam, kde by ji nenašli. Josef Janda je nejlepší řešení... a tak se z Elišky stává Hana Nováková a odjíždí s Jozou do jeho Želar, aby se tam stala paní Hanou Jandovou...
Joza se pro ni stává hrozbou, má strach z neznámého místa, z neznámého života i z neznámého člověka. Navíc ji tíží strach z odhalení a odvlečení gestapem. Eliška, tedy Hana, skutečně nemá volby.

Je hozena do světa, kde neexistují obchody, tramvaje ani biografy. Neexistuje tam společnost, na kterou je zvyklá, ani pravidla, která dobře zná. Ocitá se v absurdním světě, kde žijí svérázní lidé, většinou otrlí, rvaví a neurvalí, kteří se nemazlí se svými blízkými, stejně jako příroda se nemazlí s nikým z nich. Poznává také vyjímečné charaktery a teprve postupně se dozvídá osudy svých nových přátel a známých. Lucka Vojničová, Žeňa, Vratislav Lipka, Vojta Juriga, Honza a Pavel... Marenina Irča. Místní kněz a místní učitel.
Poznává také, jak velice se mýlila v člověku, který jí zachránil život a který jí dal bezpečí a pocit, že je milována... A Joza si postupně nachází cestičku k jejímu srdci.

Jozova Hanule je opravdu jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Ne nadarmo označují autorku knihy jako meteor, který vtrhl na českou literární scénu.
Knize předchází sbírka povídek s názvem Želary - a pod stejným názvem (Želary) byla Jozova Hanule i úspěšně zfilmována.


Vydalo nakladatelství Paseka, 2002

Moje osobní hodnocení: 100%

Zkusila jsem naskenovat několik úryvků z knihy...

jh1

jh2


jh3


jh4

jh5

jh6
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Caddy Caddy | Web | 7. listopadu 2010 v 15:38 | Reagovat

Jo, to jsem viděla jako film :-)

2 Berry Berry | Web | 7. listopadu 2010 v 15:42 | Reagovat

To vypadá na velice smutnou, ale nádhernou knížku. Knížky z této doby jsou strašně zajímavé, přestože smutné. Podle ukázek je psaná víc než čtivě.
Re: I já znám doktroy-hovada, ale takový jsou a budou. Maminka je zdrav. sestra :-). Tak snad se mi to povede, děkuju :-).

3 pavel pavel | Web | 7. listopadu 2010 v 15:58 | Reagovat

taky jsem ten film viděl a mám ho na DVD :-)

4 Naďa Naďa | Web | 7. listopadu 2010 v 17:38 | Reagovat

Já jako Pavel. Knížka se musí dobře číst.

5 Lenka Lenka | Web | 7. listopadu 2010 v 19:00 | Reagovat

Nemám vůbec ráda válečné filmy, a tak jsem Želary neviděla, ale teď si tak říkám, že jsem možná o něco přišla...
I když možná bych si ten příběh raději přečetla, protože knižní předlohy bývají většinou mnohem lepší než následné filmy.
Takže díky za tip, Vendy!

6 Vendy Vendy | 7. listopadu 2010 v 19:29 | Reagovat

[5]: Knížka je opravdu nádherná. A film, myslím, se povedl, sice není doslovný a některé věci jsou tam poupraveny, ale podstata je stejná. Film zde taky zmíním...

7 Labanda © Labanda © | Web | 7. listopadu 2010 v 20:29 | Reagovat

asík se dám na televizi ;-) :-D

8 Lowiska Lowiska | Web | 7. listopadu 2010 v 20:35 | Reagovat

Kniha i příběh jsou nádherné. Nemyslím si le, že je to četba pro každého, válečná literatura je podobná té ruské - těžko se čte. Čtenáři určitě ví, jak to myslím. Na Želarech jsem byla svého času v kině, a tak mě uchvátily, že jsem si hned týden na to půjčovala knihu.

9 beatricia beatricia | Web | 7. listopadu 2010 v 20:56 | Reagovat

Skvělá četba. Obě knihy důvěrně znám. Spisovatelka paní Legátová už v pokročilejším věku napsala senzační díla. I zfilmování se povedlo. To se často nestává. :-)

10 Bifidus Bifidus | Web | 7. listopadu 2010 v 21:01 | Reagovat

Jistě že platí!! :) Určitě se připoj... Potřebuju lidi! :)

11 Čerf Čerf | Web | 8. listopadu 2010 v 11:20 | Reagovat

Souhlasím, že jde o výbornou knížku, taky jsem o ní na svém blogu loni krátce psal (http://pvapenik.blog.cz/0907/kveta-legatova-jozova-hanule). Film jsem viděl a taky se mi líbil - ale jinak. Beru to tak, že knížka je v tomhle případě primární a film je odvozený. Každopádně díky za připomenutí.

12 š š | Web | 8. listopadu 2010 v 12:12 | Reagovat

film jsem neviděla. Ale na knihu jsi mě vcelku nalákala, díky za tip :)

13 Manon Manon | Web | 8. listopadu 2010 v 18:47 | Reagovat

Viděla jsem film a byl báječný, na knížku teprve čekám, u nás v knihovně ji nemají :-(

14 Hanula Legátová Hanula Legátová | Web | 22. listopadu 2011 v 14:53 | Reagovat

Děkuju, děkuju, děkuju.. Tím, že jsi to okopírovala, jsi mi nesmírně pomohla..;) Nemohla jsem vůbec nikde najít žádný pořádný úryvek.. Posílám ti pusu ;)
Jozova Hanule je nejlepší kniha mého srdce..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama