Pořiďte si sebevědomí!

6. října 2010 v 0:01
Zeptala bych se jinak: je možné získat sebevědomí? A do jaké míry? Tak, že budem tančit životem s hlavou vztyčenou a s úsměvem na rtech, nebo tak, že budem proplouvat životem a úspěšně odrážet válcování od svých šéfů, kolegyň, manželů, tchyní, případně tzv. přátel?


Coby osůbka se sebevědomím mínus nekonečno jsem se proškrabávala životem, válcována svou vlastní rodinou a především mámou, která do mě neustále bušila své poučky, že mám být hodná holka, poslouchat (hlavně ji) a přitom se umět v životě otáčet a být svá a sebevědomá (hlavně ve škole, v práci nebo kdekoliv jinde.) Myslela to dobře a asi by si nepřipustila, jakou paseku to dokáže v duši člověka napáchat. A já byla slabý element, takže jsem byla hodná, pěkně poslouchala a neuměla se skutečně rozhodnout  o čemkoliv závažném. Sama žasnu, jak jsem vůbec mohla existovat, udělat školu, najít si práci, najít druhou a postupně se propracovat až k dnešní době. Na budování sebevědomí a schopnosti prodat to, co umím, pracuji teprve několik let, vlastně od chvíle, co jsem začala dělat sama na sebe. A není to lehké, zatraceně to není lehké. Naštěstí mám perfektní kamarádku, která mě od samého začátku povzbuzovala, držela mě nad vodou při prvních neuspěších, dávala mi přednášky o vytrvalosti, když jsem byla zoufalá že mám málo lidí a měla se mnou radost, když se situace začala zlepšovat...
Na budování sebevědomí pořád pracuju. A změny jsou, jednám s lidmi už jinak než předtím a hlavně už si nenechám všechno líbit... Jenom to jde pomalu.

Dostala jsem ze serveru Doktorka.cz zajímavý článeček s názvem - Pořiďte si sebevědomí.
A myslím, že ty rady nejsou úplně marné. A možná se najde další človíček, který má trochu potíže se sebeprosazováním, a kterému to třeba pomůže v proměňování své přizpůsobivé povahy.

*************************************************************************************

o197
(11.11.2006 18:34)  Pořiďte si sebevědomí ... 1.část

Důvěru v sebe potřebujete k pohodovému životu, jenže koupit se nedá. Musíte si ji nasbírat - sama. Vaše proměna v sebejistou bytost začíná tady a teď! Možná si myslíte, že móóc sebejistí lidé působí nafoukaně a ostatní je nemají rádi. Jenže je to právě naopak. Zdravé sebevědomí k vám přitáhne spoustu přátel a zjednoduší vám život. Když máte sama sebe ráda, hned tak něco vás nerozhází. Šíříte kolem sebe pozitivní energii a lidé se ve vaší přítomnosti cítí dobře. Sebevědomí funguje jako hnací motor, který vám pomůže dokázat, co si přejete. A muže sebevědomí u ženy přitahuje jako magnet!

Češky často dělají jednu velkou chybu: samy sebe před lidmi shazují. Když vám kolegyně pochválí sukni, možná skromně odpovíte: "Tu už mám pět let," nebo: "Tu mám jen tak na doma." Chová se tak i pětadvacetiletá učitelka Denisa. "Nedávno jsem byla na třídním srazu a spolužačky si jedna přes druhou stěžovaly na práci. Bála jsem se přiznat, že mě ta moje baví, aby to nevypadalo, že se vytahuju. A tak když se zeptaly mě, pípla jsem: ,Nic moc,' i když to vůbec není pravda."

Pokud takhle jednáte často, nedivte se, že vaše sebevědomí strádá. Potřebuje totiž hnojit a zalévat jako vzácná květina. Od této chvíle si proto začněte dělat pořádnou reklamu. Pochopte, že jste hvězda - a vykřičte to do světa. Kdo jiný by vás měl mít rád než vy sama? To za vás totiž nikdo neudělá. Možná vaši sebejistotu zadupal někdo, kdo vám pořád omílal, že nejste dost snaživá/pilná/pořádná/upravená a "měla byste na sobě zapracovat".

Pro vývoj sebevědomí je nejdůležitější věk do desátých narozenin. Jestliže vám v tu dobu rodiče opakovali, že jste skvělá, nejspíš si to o sobě dodnes myslíte. Důsledek: Umíte si jít za svým, netrápíte se zbytečnými pochybnostmi a věříte, že do čeho se pustíte, to se vám podaří.
Pokud vás vaši blízcí v dětství sráželi, možná se dodnes cítíte nejistá, pořád se s někým srovnáváte a hledáte na sobě chyby. Teď už jste ale dospělá a záleží jen na vás, jestli se hodláte cítit jako ušlápnutá nicka, anebo skvostná baba. Podpořte svou sebedůvěru pár jednoduchými triky a hned budete vesele prosperovat!

1.část

Pusťte svůj strach Možná si samu sebe často představujete jako hrdinku katastrofického scénáře.

Jdete třeba na pohovor a v duchu vidíte, že vás stejně nevezmou, protože anglicky vlastně moc neumíte, praxi nemáte a stejně tam přijde spousta lepších. Anebo se povzbuzujete myšlenkami typu "dnes vypadám fakt děsně". Jenže takové obavy jsou vám k ničemu, takže proč byste se jimi krmila? Když všechno vidíte černě, spoustu věcí pokazíte jen proto, že jste nervózní. Zkuste své strachy na ulici pomyslně vypustit do kanálu nebo je přežeňte v legraci. V duchu si namalujte nejhorší možný scénář a vyšperkujte ho groteskními detaily (personalista firmy používá tak odpornou kolínskou, že se pozvracíte už mezi dveřmi a tak šikovně, že zničíte životopisy ostatních uchazečů, před pohovorem si zajdete na firemní WC, kde za vámi zapadnou dveře tak důkladně, že prošvihnete pohovor i následné rande, takže až vás po půlnoci odsud instalatér vyseká, budete od té společnosti vyžadovat tučné odškodné za maření pracovní šance a soukromého života). Rozesmějete se a strach zmizí.

Zalovte v minulosti Vybavte si, kdy jste si naposledy byla sama sebou jistá a cítila se jako hvězda jasná. Bylo to, když vás šéfka pochválila před nastoupenou jednotkou? Když jste složila státnice ze španělštiny? Nebo když jste na mejdanu flirtovala s motorkářem, který se líbil nejmíň třem vašim kamarádkám, ale díval se jenom po vás? Ve vzpomínkách si celou situaci přehrajte a zapojte všechny smysly - vybavte si zvuky, vůně, chutě.

Pak zkuste přivolat zpět pocity, které vás ve šťastnou chvíli zaplavily. Dělejte to každý den, jako byste si v duchu přehrávala videokazetu. Sebevědomí se vám dostane do krve a přestanete ho považovat za něco nepatřičného. Klidně se ztrapněte.  Možná neustále uvažujete, co si o vás myslí přátelé, kolegové, sousedé, lidé na ulici. Připadáte jim dost hezká, chytrá, zábavná? Zírají na vás, protože jste trapná, divná, pokakaná od holuba? Jestliže takhle uvažujete, zbytečně se stresujete. Hoďte cizí názory za hlavu. Co je vaší kolegyni do toho, že jste si ráno nestihla umýt hlavu? Proč byste se měla před kamarády stydět, že jste pomotala vtip? Pokud se na vás lidem něco nelíbí, je to jejich problém, ne váš. Nehledě k tomu, že bohužel nejste natolik významná osoba, aby všichni kolem čtyřiadvacet hodin denně mysleli jen na vás a hodnotili, jak vypadáte a jestli náhodou nemáte kalhotky nakřivo. Jakmile vám to dojde, zaplaví vás opojný pocit svobody. A ten jde ruku v ruce se sebejistotou. Přestaňte se srovnávat. Ať vás ani nenapadne užírat se lítostí, že máte nohy spíš jako Nedvěd než jako Sklenaříková. Proč by vás to mělo mrzet? Každý je jedinečný a Adriana zase nemá oči/mozek/zadek jako vy.

Buďte sobecká Každou chvíli se snažíte někomu udělat radost, tak teď pro změnu potěšte sama sebe. Napište si seznam věcí, které byste strašně ráda udělala, ale odpíráte si je, protože vám připadají sobecké. Pak vyberte alespoň jednu, kterou uskutečníte. Proč? Jednoduše proto, že chcete. "Toužila jsem po vlastním autě, ale Lukáš tvrdil, že je to zbytečné utrácení, když on už jedno auto má," svěřuje se čtyřiadvacetiletá kadeřnice Jana. "Rok jsem váhala, ale pak jsem vybrala všechny své úspory a vozidlo jsem si pořídila. Kupodivu jsem se necítila ani trochu provinile - právě naopak!" Pořiďte si sebevědomí ...

o196
2.část

Bydlete sama Pokud jste z rodného paneláku vzala čáru rovnou do partnerova bytu, možná máte pocit, že byste bez něj bídně zhynula hladem a steskem. Opak je pravdou. "Měla jsem pocit, že bych bez Petra neutáhla podnájem, že bych si v bytě připadala hrozně opuštěná, že bych se nudila," přiznává sedmadvacetiletá průvodkyně Lenka. "Pak odjel na půl roku studovat do Austrálie a já zjistila, že všechno v pohodě zvládám. Nejenže dokážu žít sama - já si to ke všemu užívám." Jestliže pár měsíců potáhnete vlastní domácnost, dostane vaše sebevědomí obrovskou vzpruhu.

Takže se po rozchodu nevracejte k rodičům ani si honem nehledejte chlapa s bytem. Vystelte si své vlastní hnízdo! Přestaňte se omezovat Nejspíš si ani neuvědomujete, jak často sama sebe zbytečně brzdíte. Bojíte se neúspěchu, a tak se raději řídíte heslem Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Docela ráda byste studovala vysokou, jenže si myslíte: "Stejně se tam nedostanu." A tak si ani nepodáte přihlášku.

Líbí se vám kolega, ale opakujete si: "Určitě by mě nechtěl." A ani se ho nepokusíte sbalit. Proč byste si měla bránit v rozletu? Až vás příště zase napadne, že je něco nad vaše síly, zeptejte se sama sebe: "Fakt je to tak jisté?" A požádejte o názor pět lidí, kterým důvěřujete. Zariskujte Sebevědomé ženy se nebojí riskovat. A když přece jenom udělají chybu, poučí se a hodí ji za hlavu. Netýrají se výčitkami typu "jsem nemožná", ale pomyslí si: "Smůla. Příště budu chytřejší." Když párkrát zariskujete a uspějete, ohromně vám stoupne sebevědomí. Jednou týdně vybočte ze zajetých kolejí a zariskujte: oslovte cizího muže, vyrazte sama na výlet, kupte si něco výstředního - a noste to! S každou akcí, kterou ve zdraví přežijete, vám stoupne sebedůvěra. Časem se nebudete moct dočkat, až vám zase v žilách zabouří adrenalin.

Buďte vlastní šéfkou Udělejte si seznam všech věcí, které děláte jen proto, že byste "měla". Uvažujete o svatbě jen kvůli tomu, že už je vám třicet a "měla byste založit rodinu"? Kysnete v nudném zaměstnání, protože "jinou práci stejně neseženete"? Živíte se zeleninou jako králík, protože byste "měla zhubnout"? Jestliže je váš seznam hodně dlouhý, nejspíš vám život řídí jiní lidé. Místo abyste o sobě rozhodovala sama, necháváte se ovládat matkou, partnerem, kamarádkami. Zapište si za uši, že záleží jen na vás, kde budete pracovat, kolik budete vážit a v jakém věku se vdáte. Ujasněte si, co doopravdy chcete - bez ohledu na to, do čeho vás nutí vaši blízcí. Znovu si přečtěte svůj seznam a každé "měla bych" nahraďte slovem "chci", "nechci", "můžu" nebo "rozhodla jsem se". Pokud pod nátlakem děláte něco, co je vám proti srsti, okamžitě s tím sekněte.

Poznejte svého nepřítele Zjistěte, v jaké situaci o sobě nejvíc pochybujete. A pak zkuste vypátrat, co nejistotu zavinilo. Její kořeny dost možná sahají až do dětství. Třeba vám ve škole nešel hod granátem, což vám tělocvikář dával pěkně sežrat, a tak se dodnes ohledně sportu cítíte neschopná. Anebo se stydíte mluvit před větším množstvím lidí, protože jste ve dvanácti letech ve finále recitační soutěže zapomněla text a pět minut na pódiu jen koktala. Jakmile odhalíte spouštěč, pochybnosti budou rázem poloviční. Založte si fanklub. Obklopte se lidmi, kteří vás mají upřímně rádi a povzbuzují vás. Je fajn, když z kamarádky ve zkušební kabince vypadne: "Teda tobě to sluší!" místo "V těch džínách máš zadek jak vrata."

S lidmi, kteří vám systematicky srážejí sebevědomí (nejspíš proto, že jsou sami zakomplexovaní až na půdu), raději přerušte styky. Jen s nimi ztrácíte čas. Nechte se zhýčkat Divila byste se, jak zázračně vám stoupne sebejistota, když si dopřejete krášlicí maraton. Naplánujte si hýčkací víkend a objednejte se ke kadeřníkovi, na kosmetiku, na manikúru a na masáž. Budete si připadat jako filmová hvězda, o kterou se stará tým vizážistů.

Dávejte si pozor na pusu Všimněte si, jak o sobě mluvíte. Pokud často vypouštíte z úst věty typu "to jsem jenom já" nebo odmítáte lichotky, okamžitě s tím přestaňte. Zakázané jsou i negativní výroky typu "nejsem k ničemu" nebo "nic se mi nedaří". Pozitivně byste sama o sobě měla nejenom myslet, ale i mluvit.

Hýbejte se Opusťte pohovku před televizí a důkladně se zapoťte v tělocvičně. Cvičte pravidelně a snažte se zlepšovat. Vědomí, že sama nad sebou vítězíte, posouváte své hranice a lámete rekordy, zapůsobí na vaši sebedůvěru jako povzbuzující injekce.

o200
Bonus: Za pár týdnů se začnete kochat svým hladkým, zpevněným, nádherně vytvarovaným tělem. A to už stojí za námahu.

Uvěřte, že jste jednička Zjistěte, v čem jste dobrá. A pak se tomu na plné pecky věnujte. Jestli si nejste jistá, na co máte talent, zkuste přijít na tři činnosti, při nichž se cítíte totálně uvolněná a které vás nabíjejí energií, místo aby vás vyčerpávaly. Může to být cokoli: tancování, navrhování oblečení, vyprávění vtipů, pěstování kytek, lepení koláží. Počítá se ale jenom aktivní trávení volného času (tedy nikoli sledování seriálů).

Pořád ještě si nejste jistá, na co se máte vrhnout? Vybavte si, co vás těšilo, když jste byla malá. Jako dítě jste se nejspíš řídila instinkty a vybírala koníčky, které skvěle odpovídaly vaší povaze. Tip: Ať vás baví cokoli, měla byste to dělat co nejčastěji. Když se totiž věnujete něčemu, v čem jste hvězda, připadáte si schopná a jste sama se sebou spokojená. A přesně to potřebujete.

Zdroj: http://riki.ss.sblog.cz/

Obrázek: můj, v barevných úpravách
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Labanda © Labanda © | Web | 6. října 2010 v 0:13

mě se seběvodomí zvedlo asík díky blogu a pochvalám od vás, ale taky skromě pípnu to bo to, ale když mě práce baví to přiznám, i když teď nekecám moc mě neba ;-) a taky si už nenechám všechno líbit, hl. se bojím, když někomu odmítnu pomoct nemyslím blog, tam ráda, lidi na blogu jsou vděční a umí poděkovat, ale ty kolem mě a hl. jde o peníze, tak neumím říct ne, ale už se to pomaloučku učim bo spíš aj naučila, už to totiž umim ;-) :-)

2 beatricia beatricia | Web | 6. října 2010 v 11:07

Ty rady jsou přesné a správně cílené. Jenže:...teorie je lehkonohý krásný klusák a praxe je těžký udřený tažný valach. Jak to jen skloubit?
◄►◄►◄►♠♠♠◄►◄►◄►♠♠♠◄►◄►◄►

3 Žirafka Žirafka | Web | 6. října 2010 v 12:03

Odpoved na tvou otázku ohledne toho trička, co mi v New Yorkeru nevzali:
No koupila jsem si ho na začátku července, ale na reklamaci jsem se dostala az začátkem srpna a teprv teď jsme se tam stavili na to, jak to dopadlo a neuznali nám ji, proč??

4 Berry Berry | Web | 6. října 2010 v 16:00

Krásný článeček. Já mám problém v tom, že někdy jsem zase až moc praštěná :-D. Takže říkám, že jsem taková blondýnka :-D (někteří se mě pak ptají, jestli jsem fakt obarvená ;-)). Ale zrovna včera jsem dostala pochvalu az dobrý nápad :-).
Tímto nechci urazit blondýnky, třeba taková Iva Pazderková je joooo blondýna :-) (ale vážně, ona je strašně inteligentní, jinak by to nemohla dělat ;-)).

5 Pinky Claire Pinky Claire | Web | 6. října 2010 v 17:09

Nn, to bylo takový jiný a divný :D I když abych byla upřímná nemám ráda ani HTF :D.

Článek dobrý, já měla vždycky sebevědomí strašně nízké, ale s přestupem na novou školu to byl obrat o sto osmdesát stupňů :D

[4]: Nj, Iva je fakt dobrá, ty její videa zbožňuju :D

6 Caddy Caddy | Web | 6. října 2010 v 17:29

Hm, to je zajímavý... Já taky nemám moc sebevědomí, spíš se bojím cokoliv vyslovit nahlas a prosadit svůj názor :-(

7 Romi Romi | Web | 6. října 2010 v 17:33

Bezva článek. Myslím si, že také neoplývám po všech životních ranách seběvědomím, ale snažím se..Nemám potíže s mluvením nebo cokoliv si sama zařídit. Spíše se to týká mé osoby uvnitř.

8 Manon Manon | Web | 6. října 2010 v 18:14

Mám problém, že sebevědomím oplývám převážně na papíře (blogu ;-) ). I když už je to lepší, od tý doby co jsem na gymplu. V naší třídě je totiž povinnost (nekecám) říct svůj vlastní názor :-D

9 Mniška Mniška | Web | 6. října 2010 v 19:44

Myslím, že je to opravdu skvělý článek, ale stejně si myslím, že všeho s mírou. Ono, mám dojem, že když je člověk až moc sebevědomý, může to hraničit s namyšleností, pýchou a ta také není zrovna dobrá a lidi odrazuje. Ale ve zlaté střední cestě je sebevědomí určitě moc dobré, já sama se ho snažím udržovat tak nějak v rovnováze, často říkám takové ty skromné věty jako "Tu sukni mám od ségry, já sama neumím nakupovat," nebo přesně "tu už mám dlouho" cítím prostě, že tak chci odpovědět, ale nějaké sebevědomí určitě mám, jsem upřímná a říkám, co si myslím, třeba vám teď řeknu, že si myslím, že umím zpívat, ačkoli je ještě co zdokonalovat, ale talent tam je. Prostě myslím, že za pravdu se člověk nemusí stydět. Je ale pravda, že jsme většinou takoví a makoví vlivem jiných lidí. Dav nás nesmírně ovlivňuje a my se tiše začleňujeme do stáda ovcí. Proč většinou to sebevědomí chybí? Kvůli lidem. Tak když ti lidé něco berou, co se na ně nevykašlat?

10 Lenka Lenka | Web | 6. října 2010 v 19:49

Přidávám se do řady těch nesebevědomých, ale na druhou stranu nutno dodat, že s přibývajícím věkem je ho míň a míň... ne snad, že by za tím stála nějaká snaha nebo to bylo ovlivněno nějakými konkrétními událostmi, ale přichází to tak nějak krůček po krůčku.

11 eliade eliade | Web | 6. října 2010 v 20:46

Vendy, díky moc za opravu chyb. Když jsem unavená, už mi to moc nemyslí a vzhledem k tomu, že jsem tu básničku z větší části psala v noci, není se čemu divit :-). Vůbec to neberu jako kritiku, naopak jsem ráda, že už tam nejsem z  blba, co neumí napsat ani základní věci, který se učej tak v první nebo druhý třídě ;-) . Jinak, tenhle článek jsem sice zatím nečetla, protože teď vážně nestíhám, ale určitě se na něj chystám. Kapka sebevědomí by se mi totiž taky hodíla :-) .

12 Labanda © Labanda © | Web | 6. října 2010 v 21:51

eee to Beatricie a dostane proboha je úžasná nemám slov, ale nmohu to proboha přijmout i když to udělala vyčůraně nwm jak to vrátit ale potěšila mě moc nikdo nikdy pro mě tohle neudělal :-)

13 Labanda © Labanda © | Web | 6. října 2010 v 22:01

ee to pod záhlavím je už delší dobu zlato, to chtěla Yukiho končit víš ;-) to bea mi vyrazila dech proboha já ani nemám slov je úžasná, ale to nemohu přijmout přecík ale úplně mě maximálně zahřála na srdíčku dneska, bo já chtěla končit dneska se vším, myslím tím žicvotem chtěla jsem úplně odjet bo jsou kolem mě jen falešní lidé, ale to co udělala bea mě dojalo k pláči :-)

14 Vendy Vendy | Web | 6. října 2010 v 22:27

[2]: Pomalu. Bez pomoci jen pomalu. :-?  :-|

15 Vendy Vendy | Web | 6. října 2010 v 22:31

[7]: Asi rozumím, jak to myslíš... já se musela taky naučit ledaccos zařizovat, a dokázala jsem toho dost, ale pořád ještě neumím být tvrdší a rozhodnější a spousta lidí na to hřeší. Ale je to trochu složitější a ty složitosti tady nechci zas tolik rozepisovat... :-?  8-)

16 Vendy Vendy | Web | 6. října 2010 v 22:35

[8]: A to je taky dobrá věc, v dnešní době to potřebujeme jako sůl.
[9]: Ano, přehnaně sebevědomí lidé také existují. Ale tam už to hraničí až s arogancí a přezíráním. Já měla na mysli takové normální sebevědomí, kdy je člověk schopný říct "ne" a nenechá sebou vláčet a zneužívat se. A taky říct, když něco umím, že něco umím. A všimni si, že spousta lidí neumí přijmout oprávněnou pochvalu... jsou rozpačití a říkají - to nic není. Taky nemají sebevědomí.

17 Awali Awali | Web | 7. října 2010 v 7:59

rodicia to vedia vzdy zaklincovat ale.. tazko povedat ci to je take jednoduche ako v tomto clanku.. snad hej :D .. uvidim ked stym skusim nieco robit ;)

18 Mniška Mniška | Web | 7. října 2010 v 8:32

[16]: No, víš, nejsem zrovna fanda do High school musical, i když se na to koukat dá, nicméně, když jsem sledovala tu hlavní postavu Gabrielu, nevím proč, najednou mě okouzlilo, že je taková hodná, snad ani zlou myšlenkou by neuměla vládnout, třebaže jí slovy občas někdo ublížil, zlými slovy se nebránila. Říkala jsem si, protože já osobně se bránit snažím, ale v té chvíli zlosti někdy ucedím tak blbou poznámku, že se můžu třeba zdát i zlá. A napadlo mě, chtěla bych být tak hodná jako ta Gabriela. Ale časem jsem zjistila, že neumět se bránit může být také slabost, vypadalo by, že bych si to nechala líbit a ostatní by si dovolovali zase a zase. Bráním se, ale dost špatně, musím holt změnit způsob.

19 Mniška Mniška | Web | 7. října 2010 v 8:37

[18]: Je teda ale fakt, že co se týče toho, co dělám, třeba to kreslení, můžu se zdát dost nesebevědomá. Třeba, jak jsem kreslila toho Fénixe, říkala jsem, že ve srovnání s předlohou je to špatná náhražka, což si tedy myslím, že je pravda. Musím uznat, že když jsem kresbu dokončila, byla jsem s ní spokojená, to ano. Ale také nechci působit tak, že bych se chtěla vytahovat, je pravda, že záleží na člověku, jak svou pravdu vyjádří a že i když napíše, že se mu kresba povedla, nemusí to být nutně vejtaha, když to umí "správně" vyjádřit.

20 Vendy Vendy | 7. října 2010 v 18:49

[19]: Myslím, že jsi byla spokojená, protože jsi odvedla kus práce. A i když to možná nebylo podle tvých představ, výsledek byl výborný. (Taky někdy žasnu, co mi nakonec vypadne za obrázek, když ho dokončím... :-D - a i když se výsledky liší od původní představy, jsem nakonec spokojena.)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama