Jak vypadá indiánské léto bez indiánů

12. října 2010 v 23:42 | ANA |  TOP články
Je zajímavé, jak lze během dne vystřídat několik nálad. Přes momentální vlnu zoufalství, které mě zavalila po včerejších zprávách (opravdu o optimismu nelze mluvit), po depresi z jednoho půlnočně zhlédnutého filmu (jmenoval se Hanebnost a myslím, že o něm napíšu), přes depresi z ranního vstávání a představy celého dne na této vlně.


Nevím čím to bylo, jestli je to podzimní slunce tak čarokouzelné, ale špatná nálada se postupně vytratila. A po krátké práci jsem si místo večerní zumby zazumbila při úklidu v Relaxu. To je místo, kde dělám. A několikrát do roka podnikáme cosi jako velký úklid...

Vyždímaná jak citron jsem měla skutečně pocit, jako bych hodinu tančila zumbu - zabalila jsem fidlátka, přibalila foťák a šla se projít o zastávku dál. Neboť venku se smálo indiánské léto.

Byla to dlouhá procházka.
S mnoha fotkama.
Tak aby to někteří z vás vydrželi...
A nepadli cestou.

* * * * * *

Začalo to jednoduše. Dívala jsem se kolem a hledala, co je pěkného k focení. Auta fotit nebudu, to jsem zavrhla. I když kolem mě svištěla jedno za druhým, se zarytými a soustředěnými řidiči. Potkala jsem několik zajímavých keřovitých rostlin, zaujal mě tento žluťásek. Neví někdo, jak se jmenuje?





















Můj nejoblíbenější pohled. Ta vrbka je krásná, rostlá, tyčí se nad vodou, háže stíny. Ve vrbě se skrývají píšťalky a zasmušilý vodník. Utekla mu rusalka a přestěhovala se o dva mosty dál...





















Zelená je tráva, fotbal to je hra. Se zpívá v jedné písničce. Připadlo mi to mírně schizofrenní. Pampelišky a chryzantémy. Tráva zelená jak z jara a vzápětí procházím šustícím listěným kobercem.





















Takový pěkný koberec, zvoucí k posezení. Až jsem dostala chuť si prostě lehnout a kutálet sudy... Zůstalo jen u chuti. Nechtěla jsem riskovat zastavující auta a přivolaného docenta Chocholouška...





















Slunce zlatilo koruny stromů a mě bylo líto je nevyfotit. Proč ne. Za pár týdnů, možná dnů, budou zplihlé, zmoklé, holé a smutné.





















Prošla jsem kolem rozházených kaštanových slupek. Rozloupnutých a prázdných. Proboha! Kaštanová loupež!! Prázdné slupky žalovaly... jsme okradeny!





















Na druhém zastavení u druhého mostku přes říčku jsem zkusmo udělala fotku. Jen jsem se koukala do dáli. Slunce házelo odrazky na hladinu. Stromy šuměly a kolem přejížděly auta. Voda voněla.





















Okouzlil mě jeden pohled na jeden zajímavý strom s převislými větvemi. Vytvářel malebné pozadí při líně plynoucí vodě. Za romantickým zákoutím se klikatí civilní šedá zaprášená silnice.


Nad řekou jsem viděla zavěšeny prapodivné pruhované tyče. Bílo-zelenou a bílo-červenou. Slouží k měření hladiny vody? A proč zelená a proč kousek dál červená? Připadala jsem si jak propadlý žáček, neuhodnuvší hádanku. Tyče si tam pořád visí a já pořád nevím, k čemu slouží.








































Asi jsem kdysi byla druidka, protože mám slabost pro stromy. Tedy, neobjímám je, stačí mi, když kolem nich procházím a obdivuji jejich členitou kůru a propletené větvoví. Tento mě zaujal. Prostě byl takový hezký.




















Na břehu říčky mě okouzlil takový malý nenápadný jeřabinový keřík. Tedy, myslím, že jsou to jeřabiny. Samozřejmě se s nikým nechci přít a když někdo řekne, že to jsou brusinky, odkývám mu i brusinky. Jen při tvrzení, že jde o šípek, bych se hádala a trvala bych skálopevně na svém názoru.




















Něco mi vadilo při prvním záběru, tak jsem počkala několik vteřin a vyrobila druhý. Jestlipak poznáte, kde se vloudila chybička?






































K černé bráně se prochází přes starý dřevěný mostek. Trochu jsme měla divný pocit, ale vydržel, vydržel! V těchto místech stará pila. Nebo spíš zbor... Voda pod tím mostkem valila pěkně divoce a bouřlivě. Vzpomněla jsem si na Viktorku.




















Při pohledu z druhé strany jsem neodolala a musela zvěčnít to romantické zákoutí. Voda a stromy a podzimní barvy, ideální kombinace. Jako v pohádce o rusalce... zde rusalka pečlivě ukrytá v koruně stromů tiše kleje a čeká, až ti pitomí tůristi vypadnou a přijde noc, aby si mohla zatančit svoje půlnoční tanečky.




















Světlo a stín. Po pravé straně řeka, po levé straně pole-louka-les. Měla jsem chuť se rozběhnout. Ale neměla jsem ty správné běhací botky. Co mě hrozně štvalo, bylo, že mi do záběru lezly špičky větviček jednoho stromu. Fotila jsem čtyřikrát, byly tam pokaždé. Taky musí být všude!




















Zastavení u brány. Za bránou začíná les. Zakletý les. Taky je tam značka. Dopravní. Zákaz vjezdu!





















Na zpáteční cestě jsem našla stopu. Přešla jsem ji. Vrátila jsem se. Vyfotila jsem.





















Malý trucant u zastávky. Tahle kytička se krčila znepokojeně u zdi, připadalo mi, jako by se chtěla schovat před přijíždějícími auty. Schovat... ale kam? Tak tu stála zakořeněná a zpívala si květinově: já malé poupě, já tu stojím v koutě.





















Fotky - moje. Neupravené.
Vytříděné! Ve skutečnosti jich bylo asi třikrát tolik. Ale to byste asi neunesli, i kdybyste chtěli...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anika Anika | Web | 13. října 2010 v 7:28

snad ten nejhezčí podzim je právě u řeky...moc hezké fotky! :)

2 Labanda © Labanda © | Web | 13. října 2010 v 7:46

krásné fotenky u mě dneska se ukážou dva dárečky pro tebe asi tušíš jaké ;-) krásný den pa večer :-)

3 Lenka Lenka | Web | 13. října 2010 v 9:38

Krásnou procházku sis udělala! Také se vždycky těším, až půjdu z práce a vypadnu na chvíli na vzduch... fakt neskutečně to zvedá náladu! A když se k tomu přidá slunko a krásné scenérie před objektivem foťáku tak je to vůbec milé... :-)

4 beatricia beatricia | Web | 13. října 2010 v 10:46

Umíš vybrat zajímavé objekty a výborně je vyfotit. Moc se mi to líbí.
P.S. Gratuluji k prima videjku Vampire Diaries. Prozrazuji koment č. 2. :-)

5 š š | Web | 13. října 2010 v 10:47

teď je to venku ideální na zvednutí nálady a načerpání posledních sil před zimou. Ke kaštanům - doufám, že slupky nežalovaly na mě...jako každý podzim, už jich mám zase pár po kapsách :)

6 Labanda © Labanda © | Web | 13. října 2010 v 18:53

jsem mocinko ráda, že se ti líbí ;-) :-)

7 Labanda © Labanda © | Web | 13. října 2010 v 19:33

a ještě jednu animku z dneška tam zlato máš ;-) :-)

8 Caddy Caddy | Web | 13. října 2010 v 19:43

Ty jo, krásné fotky! Podzim je TAK kouzelné období!!! Opravdu!!!

A momentálně se taky cítím vyždímaná :-( Na gymplu toho po nás chtěj tolik a každý učitel si myslí, že máme jen ten jeho předmět, že nám dávají tolik úkolů :-(

9 Janah Janah | Web | 13. října 2010 v 19:47

Hezky jsi posnídala :-) Vyždímanost je znak podzimu, pomysli na to, že my tu za chvíli budeme mít skoro celý den tmu, a hned ti bude líp. ;-)

10 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 13. října 2010 v 22:03

Poetický článek...nadchnul mě odstavec o vodníkovi a rusalce a potom taky ta brána...opravdu vede do lesa?

11 Vendy Vendy | 13. října 2010 v 22:12

[10]: Ano, ta brána skutečně vede do lesa...

12 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 13. října 2010 v 22:45

Mám rád podobné inspirující procházky a nálady. Při tom spojení krásného místa a asociací rusalky s vodníkem by se daly hned vymýšlet příběhy :)
Stejně tak jako s tou bránou...ještě nidky jsem neviděl nci podobného. Les - kus přírody chráněný bránou od všeho lidského, kýčovitá romantika, ale tohle je má inspirace. Můžu se zeptat, kde bydlíš, kde jsou ta místa?

13 ethnea ethnea | Web | 14. října 2010 v 0:18

Ta fotka s listim na zemi a potom ty cervene plody - opravdu nadherne. =)

14 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 14. října 2010 v 20:56

Odpovím prostě - písní. Krásnou. Už jsem jí tu třikrát zmínilo a trojka je moje neskutečně ultrašťastné číslo:
http://www.youtube.com/watch?v=e_H9aDZOm7g

Úžasné fotky.

15 Vendy Vendy | Web | 14. října 2010 v 22:19

[14]: Indiánské léto od Doors dorazilo i na Alfa Centauri? Nedivím se, byla to krásná píseň.

16 Vendy Vendy | Web | 14. října 2010 v 22:21

[14]: Třikrát zmínilo? Citovalo stvořeníčko něco z oné písně? Pak jsem to nepochopila, protože žel neovládám jazyků cizích, takže jsem člověkem asi tak jednou nebo dvakrát... :-?  8-)

17 Mniška Mniška | Web | 15. října 2010 v 12:34

Kouzelné, nejvíce se mi líbí ty záhadné jeřabiny :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama