Někdy jsem jak malá holka.

19. srpna 2010 v 17:34 | ANA |  TOP články
Je to trochu praštěný, ale někdy se raduju z blbostí a z nových objevů jako malé děcko.
A vím, že reaguju jako naivka.
A jsem už holka dospělá a měla bych se krotit a chovat dospěle, což mi většinou jde, jsem natolik vážná a odpovědná, že si sama sobě připadám nudná.
Ale neztratila jsem dodnes schopnost nadchnout se - a jsem tomu ráda.


Tak jako v minulém článku jsem měla radost (možná dětinskou) nad objevením perexu, taková pitomina, ale všimla jsem si v několika blozích, že perex používají a připadalo mi to jako užitečná pomůcka.
O slovíčku perex jsem předtím neslyšela, až někdy před půl rokem jsem četla v jednom článku jedné blogerky zmínku o perexu. A teď se mi konečně povedlo ho použít...

Ale samozřejmě není to jen o perexu.

Mám radost z pitomostí. Dovedu si fantasticky vychutnat dobře uzrálý, červeňoučký a voňavý vodní meloun. Ta chuť se rozplývá na jazyku... dovedu si vychutnat lahodnou chuť čokolády. Vždycky mě znovu a znovu překvapí nádherný východ nebo západ slunce. Fascinují mě blesky, i když mě děsí.

Měla jsem ohromnou radost z objevení prográmků na úpravu fotek a z objevení možností prolínaček.
Měla jsem ohromnou radost, když se mi podařilo z fotek uspořádat první video.
Měla jsem ohromnou radost, když jsem upletla celý svetr, dokázala ho sešít a byl nositelný.
Byla jsem nadšená, když jsem poprvé přečetla Angeliku (to jsem neviděla film a kniha byla samé překvapení. Knižní Angelika je totiž o něčem jiném než ta filmová...)
A byla jsem nadšená z objevu, že můžu být ještě něčím nadšená. To když jsem časem došla k přečtení ságy Zaklínač a ságy Harry Potter. A ságy Stmívání, což mnozí nepochopí, neva.

Jsem nadšená, když objevím film, který mě nadchne. Který mě něčím překvapí nebo dojme.
Jsem nadšená z toho, že v sobě ještě dokážu vzkřísit nějaké emoce - jiné než únavu, znechucení a zoufalství.

Jsem nadšená z toho, že se mi povedlo vypiplat to ptačí mládě a dovést je až k vypuštění do světa.

Jsem nadšená, když vidím krásný obraz, pěkný hrnek, nádhernou vázu, dobře naaranžovanou kytku. Jsem nadšena, když najdu blog, který je zajímavý, když si přečtu povídku, která má nápad, když vidím, jak někdo maluje, štrikuje, plete košíky, batikuje, sbírá panenky, vymýšlí recepty, píše pěkné básničky.

Mám radost, když se mi něco povede. Mám dětinskou radost, když najdu staré fotky z vandrů, o kterých jsem si myslela, že jsou ztracené. Mám radost, když objevím starou písničku, u které neznám název, takže si ji nemůžu nikde najít...

Mám radost z toho, že jsem ještě neztratila tu schopnost mít z něčeho radost.

Schválně, dovedli byste vyjmenovat aspoň pět věcí, které vás poslední dobou nadchly?
(Můžete uvést i víc než pět...)




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Růženka Růženka | Web | 19. srpna 2010 v 18:01

Nevím, proč by měla Tvá schopnost nacházet radost i v "maličkostech" být dětinská. Víc takových dětinů! :-)

2 Lucerna Lucerna | Web | 19. srpna 2010 v 18:34

to nie je detinske ale uzasne :-) najvecie stastie je radovat sa z malickosti, kto sa nedokaze radovat z malickosti tie velke veci si nezasluzi (a je otazne ci sa vskutku vie radovat)

tak co ma nadchlo.. ze som sama doma :-D znie to kruto, ale potrebujem oddych, hlavne po dvanastkach
ze vzdy ked nakreslim obrazek tak mam krasnucke k nemu komentare - som happy :D
vzdy ked sa mi ozve kamarat a mozem pokecat, pomoct
ked sa mi prihodi ze mi cudzi clovek pomoze, napr. ked nemam uz nakarte peniaze a chyba mi na listok
ze mi zase funguje mobil
ze pojdem skoro spat.. hm uz ma nic nenapada... :-D

3 Romi Romi | Web | 19. srpna 2010 v 19:20

To je na tom to hezké. Málokdo se už raduje jako dítě. Také si tak někdy připadám a je mi moc hezky:) Obrázky jsou překrásné!

4 Anika Anika | Web | 19. srpna 2010 v 19:36

Je super, že se pořád dokážeš nadchnout pro takové věci, to je totiž strašně důležitý :))
Co mě tak nadchlo...třeba to, když mi kamarád, který umí moc pěkně kreslit, ukázal obrázky k mojem básničkám. Vážně mě tím hodně potěšil. Potom mám radost, když se každej večer můžu zamuchlat do peřin a ráno otevřít oči a představit si, že zas mám to štěstí žít další den...když vyjdu na zahradu a sesbírám černý zralý ostružiny a svítí slunko...když upeču štrůdl nebo jako dneska jabka v županu a brácha mi řekne, že to je dobrý...když poslouchám pěknou hudbu, když vidím přírodu okolo....a že jsem konečně včera viděla pulp fiction :D :)))

5 Lucerna Lucerna | Web | 19. srpna 2010 v 20:19

dik za pochvalu, len musim dodat ze nestavam kedy chcem.. ale o 4 ranno do prace a idem aj sobotu 8-O plus uz odrobene dve dvanastky,, ale udrzujem "hravu" naladu :D :D

6 Mniška Mniška | E-mail | Web | 19. srpna 2010 v 21:23

Jsem nadšená z toho, jak moc jsi nadšená, nadchla jsem se pro tvé nadšení. Mám radost z toho, že jsem se nedávno mohla rozesmutnit, protože smutek mi ledaccos dává. Ale hned na to jsem měla radost, když mi moje sestřička zavolala, protože věděla, že jsem smutná a chtěla mě povzbudit. A v tom je dobrý ten smutek. Jsem nadšená z toho, že se snažím navázat kontakt s lidmi, se kterými jsem se v minulosti nějak nepohodla a mám radost z toho, že to vypadá nadějně. Mám taky radost z toho, že mám dojem, že jsme na tom s tímhle podobně a je to moc roztomilé a potěšující! Svět je tak krásný i s tou špatnou stránkou, kterou ale lidé se sluncem v duši mohou osvětlit. A taky mě nadchly ty obrázky ve videoklipech na HP.

7 Hell Hell | Web | 19. srpna 2010 v 21:28

nadchnou mne taky maličkosti. Když jsem nakreslila anděla, který mi připomíná všechno čeho se bojím a přitom miluju. Když jsem si nasbírala borůvky a upekla z nich koláč, který chutnal uplně všem. Každý dobře odjetý trénink je pro mne potěšen a jsem nadšená, nebo když udělám nějaký, třeba jen nepatrný, pokrok ve výcviku psa. Když sedím na dvoře na houpačce a dívám se na to, co jsme pár let budovavli a jak je to nádherný, když si můžu sednou do přírodní rezervace a pozorovat západ slunce. Když se ráno probudím s pocitem, že je všechno ok a dnešní den bude ten nejkrásnější, když si můžu užít voňavou koupel bez toho, aby mě z ní někdo vyháněl. Když se mi podaří ušít šaty na stroji ( nositelné mimochodem). Když vím, že mě čeká další den plný úžasných chvilek a zážitků, dobrodružství. Když můžu vyjevit své city a nebát se, že mě někdo zradí. Když potkám člověka, který se mi stane přítelem. Žiju naplno každý den, každou vteřinu, každý okamžik, protože život je takový, jaký si ho uděláš a jak na něj pohlížíš a nikdy nevíš, kdy tohle všechno skončí.

8 beatricia beatricia | Web | 20. srpna 2010 v 0:21

To je krásné radovat se z maličkostí. Protože blog je moje životní droga, tak moje radosti se odvozují většinou od úspěšné blogerské práce. Ale současně vztek a zklamání, když se mi to nedaří. :-(

9 Kája Kája | Web | 20. srpna 2010 v 9:31

Ať žije perex, i když já ho nepoužívám, jenom na fotky ;). Jwe dobře že se dokážeš radovat z maličkostí, to by měl umět každej ;)

10 š š | Web | 20. srpna 2010 v 9:32

mě nadchl tento článek :) člověk by si měl uvědomit, že nejsou jen špatné věci, a že i drobnost může přinést radost, nějak na to často zapomínáme...a proto: jsem nadšená, že se na nás po dlouhé době konečně směje sluníčko :)

11 MirekČ MirekČ | Web | 20. srpna 2010 v 13:21

No ta z nadšení nevyjdeš??? O_O Byl bych zvědavý, jestli bys byla tak ráda, kdyby jsi viděla mě??, :-!  :-P  8-)  8-O  :-D  :-D  :-D

12 MirekČ MirekČ | Web | 20. srpna 2010 v 13:22

Aspoň jedna věc. Nadchl mě tvůj článek!!! :-D  ;-)

13 Vendy Vendy | 20. srpna 2010 v 16:39

[11]: Tady je někdo srandista. I z toho mám radost! :-D :D  :-)  :D  :-D

14 Jíťa Jíťa | Web | 20. srpna 2010 v 18:30

Tak třeba právě před chvilkou mě nadchla ta prostřední fotka, která se ti skvěle povedla!!! :-) Taky z dnešního úlovku hub, setkání s kámoškou, Společenstvo Prstenu (už po několikáté), film Zátaras s Viggem Mortensenem, Kamil Střihavka... :-)

15 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 20. srpna 2010 v 18:40

Krásný optimistický článek. Přesně tohle obdivuji na mé přítelkyni. Miluju lidi, kteří si umí užívat a věci prožívat a naopak si nerozumím s flegmatiky, kterým je vše jedno. Já sám bohužel moc neprojevuju radost. Nevím proč, ale spíš prožívám vnitřně. Naposledy jsem byl nadšený když jsem na squashi porazil kamaráda. Ale neřval jsem radostí, nehulákal na celé kolo, jen se usmíval a byl vnitřně totálně šťastný. Jsem potom taky vdžy nadšený když mě něco, cokoliv, inspiruje, když mám o čem psát.

16 Vendy Vendy | Web | 20. srpna 2010 v 19:07

[15]: Hlavní je ten pocit - měl jsi velkou radost, takový ten pocit že jsi něco dokázal a něco se ti povedlo. Je jasné že nebudeš křepčit indiánský tanec :-D
Máš z něčeho dobrý pocit. To je důležité. Opravdu znám dost lidí, kteří vše berou jako samozřejmé, neustále rozpitvávají problémy  a když se jim něco podaří, nevěnují tomu pozornost. A to je škoda, myslím.
:-D K dalším komentářům můžu říct že mi udělaly radost - je potěšující vidět, že se najde dost lidiček, kteří se dovedou dívat kolem sebe a vnímat věci všední tak jako nevšední. Bravo! A díky za to!
:D  :-)  :D

17 Ponořená Ponořená | Web | 20. srpna 2010 v 20:01

Ale to je, Vendy, naprosto skvělá vlastnost. :-)

18 Tomáš Tomáš | Web | 21. srpna 2010 v 16:35

Dneska jsi mmne nejvíc nadchla ty. Tou radou s videem. Usnadnila jsi mi vkládání. Jinak mne nadchne každý gól který dám. Nadchne mne každý pohled na noční oblohu, dobrá knížka, když se mi něco moc povede. Já jsem asi nedšeněj pořád. I když, pořád ne, teď třeba jsem nešťastnej, protože zítra nemůžu hrát zápas a to považuji za neštěstí. O to víc budu nadšenej příští týden až budu hrát.

19 Jana Jana | Web | 21. srpna 2010 v 19:59

Zůstat dušičkou stále mladá a umět se radovat z drobných blbůstek je moc dobře :-)

20 Berry Berry | Web | 23. srpna 2010 v 13:55

Stále jsme dětmi ;-).
5 věcí... Když byl brácha teď na obědě, když jsme vstoupila opět k tobě na blog, když se mi povedl uvařit oběd, když sjem mohla strávit víkend uprarodičů a když sje  si mohla pusitt skvělé české písničky.

21 Alisa Alisa | Web | 13. června 2011 v 21:51

Máš šťastie, že vieš mať takúto "detinskú" radosť . Mnohí túto schopnosť/vlastnosť stratili, čo je škoda . Ale ju dokonca nikdy nemali, čo je najhoršie .
Ja som si vždy myslela, že a maličkosti nenadchnú . A potom som sa videla na videu, ako sa teším z novej sukne a bolo . Len sa nedokážem nadchnúť z niečoho, čo sa mi "podarí", lebo mám stále pocit, že to mali byť lepšie .
V pozitívnom význame slova si veľmi zvláštna osoba . Ja naozaj stále rozmýšľam koľko máš rokov . To je rečnícka fráza, neodpovedaj . :-D Celý tvoj blog je pomerne zvláštny . Ako ho postupne prechádzam, stále nič extra neviem . S kým žiješ, čo robíš... Buď musím ísť úplne podrobne od začiatku alebo to tu proste nepíšeš . :-D

22 Vendy Vendy | Web | 13. června 2011 v 22:54

[21]: Nepíšu to. Ale zas taková záhada to není... prostě ve mně jsou různé osobnosti, které ještě neumřely. (Nemyslím tím schizofrenii, myslím tím kus dítěte, kus mladé holky, kus dospělé a bohužel i kus staré báby, protože někdy mám pocit, že je mi sto let, což mi pochopitelně není.)
Někdo holt dospěje a je dospělý. Neumí se "vcítit" do své bývalé kůže.
To neřeš...

23 Vendy Vendy | Web | 13. června 2011 v 23:03

[21]: Ještě chci říct, že taky dokážeš mít z něčeho radost, jak je vidět. Jde o pocit, člověk nemusí hned tančit indiánský tanec (i když to není špatný nápad...)
Že se ti něco povede a tebe to nenadchne, protože máš pocit, že to může být lepší?
Jsi na sebe moc tvrdá.
K tvé úvaze v komentáři 21 - na mě se toho moc nedozvíš. Já zas tak bohatej život nemám, a i kdybych měla, asi bych si to psala do deníku papírového, domácího, který pak schovám do šuplíka, nepsala bych to na blog.
Spíš je to sled zmeškanejch příležitostí a vnitřních běsů. Blog není popis mého života, ale útržky mých nápadů, občas něco zajímavého, občas něco nudného.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama