Baski, náš smutnej pes

3. července 2010 v 16:43 | ANA |  TOP články
Baski byl náš smutný pes, dnes už není.
Dnes jsem nechala spáchat euthanasii na svém psu... zní to docela hrozně, ale bylo to asi vysvobození z trápení. Už jednou jsem měla pozvaného veterináře, pes se od té doby trochu sebral, ale tento týden - moc se to zhoršilo. Od čtvrtečního večera se skoro nemohl zvednout, bylo to hrozné a ukončení jeho trápení nevyhnutelné.


Říkám si, že jsem to měla udělat už před půl rokem, ale pořád jsem doufala, že to bude trochu dobré. Nejsem typ, co nechává zvíře utratit při prvním příznaku stárnutí... a snažila jsem se mu život trochu prodloužit. Ale nic se nemá přehánět ani na druhou stranu a tohle už bylo prodlužování utrpení. Pro našeho Baskiho i pro nás...

Protože ten krásnej rozesmátej čumák už se několik měsíců skoro nesměje a ty živé hnědé oči tak nějak ztratily jiskru. Nazrzlá srst dostala bílý a stříbrný nádech a jeho krok už byl dost vratký. Držel se dlouho, ale přišel jeho čas.

Teď už je v psím ráji a doufám že se prohání s naším Danečkem a kamarádčinou Darinkou...

Baski, náš smutnej pes - poslední fotky z letošního roku





 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tomáš Tomáš | Web | 3. července 2010 v 18:39

Až mi přišly slzy do očí, jak jsem to četl.
Jak píšeš, než ho nechat trápit, tak je to asi lepší.
Ještě dneska bych tady rád viděl něco veselého.

2 Caddy Caddy | Web | 3. července 2010 v 19:25

To je mi líto... Nemůžu úplně pochopit, jak se cítíš, protože psa jsme nikdy neměli, ale stejně... :-( Ale lepší, než ho nechat trápit...

3 Awali Awali | 3. července 2010 v 19:47

chudacik .. bol krasnucky.. si silna ze si to dokazala .. ja by som to asi nedokazala :( ale pre neho je to lepsie no

4 Jarka Jarka | Web | 3. července 2010 v 20:01

A jéj, to je smutné. Ale ani pejskové nejsou nesmrtelní a teď už se asi moc trápil. Určitě měl u tebe dlouhý a šťastný život a teď už se prohání po nebeských pláních se všemi ostatními pejsky, kteří ho na cestě do nebe předeběhli a je mu dobře.

5 ALEX ALEX | Web | 4. července 2010 v 11:41

Pěkný pejsek - my jsme našeho museli dát uspat minulý rok ...

6 Růženka Růženka | Web | 4. července 2010 v 12:39

Ach jo ach jo :-( To je mi moc líto :-( Náš pejsek umřel stářím, v 15ti letech, před 6ti lety.

7 Jíťa Jíťa | Web | 4. července 2010 v 14:13

To je smutný... Ale na druhou stranu by bylo asi hodně bezcitný nechat ho se trápit... :-(

8 MirekČ MirekČ | Web | 4. července 2010 v 18:18

U lidí to zatím udělat nejde a někdy by to také bylo asi vysvobozením... :-(

9 beatricia beatricia | Web | 4. července 2010 v 22:58

Je mi smutno při čtení, ale rozum říká, že to bylo pro pejska nejlepší řešení, než aby se trápil. :-|

10 Vendy Vendy | 4. července 2010 v 23:46

Děkuji vám všem za pěkná slova, opravdu to pro něj bylo vysvobození. Myslela jsem, že to půjde přirozenou cestou, už měl opravdu své roky, ale nešlo to jinak, než uspáním. Nebylo možné ho nechávat dýl, to už by bylo opravdu trápení, on třeba vstal, ale hned spadnul, bylo to hrozné. Teď už ho nic nebolí...
Ještě dávám dohromady starší fotky, kdy byl mladší a bez problémů...

11 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 5. července 2010 v 14:04

Skoro vždy, když slyším nebo čtu o smrti zvířete, je mi ho mnohem víc líto, než zemřelého člvoěka. (Vpřípadě, že zvíře nebo člvoěka neznám osobně).
   Zrovna nedávno jsem se bavil s někým na téma smrt a jak bych chtěl/nechtěl zemřít. Řekl jsem svůj názor, že není důležité jak zemřeme, ale jak jsme žili. Ta věta není nic nového pod sluncem, ale při každém úmrtí, a že jich bylo v naší rodině už docela dost, si ho připomínám a často končím s úsměvem, protože pro skvělý život toho, koho mám rád jsem vždy udělal maximum. Loučení se potom vždy zdá o něco snadnější. :-)

12 š š | Web | 7. července 2010 v 13:45

bohužel to patří k životu :( ale když jsem viděla fotky z dalšího článku, tak ho měl evidentně krásný! ale chápu jak se cítíš...

13 Romi Romi | Web | 10. července 2010 v 17:49

Také je mi to moc líto... :-(

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama