Můžeš změnit svůj osud?

19. února 2010 v 10:42 | ANA |  TOP články


Nakolik, nakolik máme svůj osud vepsáno tam někde, v nějaké tajemné knize? Tak stará a omšelá je to otázka a přitom na ni není odpovědi. Nakolik máme svůj osud v dlaních? Je to známka slabošství, když svůj osud neovládáme? Proč někdy máme pocit, že se tolik tolik tolik snažíme a pak stačí málo, a všechna snaha je pryč... Proč někdy děláme vše pro to, abychom něco změnili a pak stačí málo a kýžená změna se nekoná.


Jsme slabí? Jsme to my, kdo je slabý? Jsme výzva? Já nebo osud?
Je to naše povaha, co ovlivňuje náš osud - a je to ta hlavní příčina, proč se věcí dějí tak jak se dějí?
A co je vlastně povaha? Soubor vlastností vrozených? Nebo soubor vlastností vrozených a přebraných? Je to vážně tak jednoduché, že náš osud je vepsán v naší povaze?

Vlastně to tak vypadá, je to tak očividné, jakto že jsem na tuhle prostinkou věc nepřišla dřív?

Lidi se obecně dělí do čtyř hlavních typů:

Cholerik (člověk vznětlivý a výbušný. V krajních případech nesnesitelný.)

Sangvinik (člověk energický, optimistický, emočně stabilní. Šťastný typ.)

Flegmatik (člověk klidný, pomalejší, málo vzrušivý. Neboli nic ho nerozhází.)

Melancholik (člověk citlivý, introvertní, trudomyslný, zádumčivý. Kupodivu psychicky odolný.)

Tyto čtyři hlavní linie se ve většině lidských osudů promíchávají v různých kombinacích, nikdo není stoprocentní cholerik, sangvinik, flegmatik ani melancholik. Jedna strana vždy převažuje, záleží v jakém množství.


Takže mě tato myšlenka přivedla k domněnce, že vlastně osud neexistuje. Že osud jsme my sami, tím, co máme naděleno v genech. Proto se někomu nedaří, ať se snaží jak se snaží. Proto ten, kdo je třeba melancholik, nedokáže ze sebe vydat výraz spontánního, šťastného a usměvavého člověka. Stejně tak flegmatik, těžko je temperamentní, živý a společenský. Nejšťastnější typ je sangvinik. Člověk, který vyzařuje dost energie, je sympatický, usměvavý, v jeho přítomnosti se lidé cítí dobře. Přitahuje. Cholerik se blíží k sangvinikovi, jen svoji energii nezvládá a při své výbušné povaze se dostává spíš do konfliktu. Cholerik oblíbený není, protože svým projevem ohrožuje druhé, ohrožuje jejich rovnováhu a tlačí je do pozice, kterou nikdo nechce. Do pozice buď obranné nebo také výbušné.

A proč srovnávám osud a povahové vlastnosti? Protože je tu možná spojitost. Melancholický člověk má třeba problémy s hledáním partnera. Hledáním práce. Uplatněním v životě. Totéž má i cholerik. Flegmatik vlastně problémy nemá, protože si je nepřipouští. A sangvinik - určitě má problémy také, ale zvládá je s lehkostí, kterou melancholik nedocílí.

Přesto jsou situace, kdy se mi zdá, že ani tato typologie není rozhodující. Že existují věci, které ovlivnit nemůžeme žádným způsobem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 19. února 2010 v 12:53

Nádherný článek... Melancholik má problém s hledáním, protože nad tím moc přemýšlí. Sangvinik si to moc nebere a nechává to na poslední chvíli, neuvědomuje si rizika. Cholerik je příliš do detailů a vybuchne a flegmatik se jen na všechny dívá a kroutí hlavou, co to dělají. To je svět. Taky na osud nevěřím. Život je takový, jak si ho prožijeme ;-).

2 Romi Romi | Web | 19. února 2010 v 15:51

Na osud nevěřím..

3 Růženka Růženka | Web | 19. února 2010 v 20:30

Na 100% souhlasím s poslední větou. Jsou věci, které změnit nemůžeme, a ty zkrátka musíme přijmout. Když tohle pochopíme, můžeme být vyrovnanější a vlastně šťastnější, než když s tím nezměnitelným bojujeme (Říkám přijmout a ne se trpně vzdát! To je naprosto něco jiného). No, dosti bylo filozofování :)

4 Ponořená Ponořená | Web | 19. února 2010 v 21:08

Jak ráda jsem si nechávala dělat testy osobnosti. Během dvou let se 60% cholerika změnilo na 20% a až na flegmatika mám téměř vyrovnáno. A s nejmenší nejistotou mohu prohlásit, že mi ta změna osobnosti sakra ovlivnila budoucnost! (Bohužel i ten rok, během kterého jsem stihla nasekat tolik věcí, jako jiní nestihnou za život)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 19. února 2010 v 22:46

Ano. Proto jsem čtyřrozměrný.

6 poetiza poetiza | Web | 20. února 2010 v 9:11

Doufám, že nikdo nevěříte, že povahu lidí shrnují čtyři nejasné definice.

Apropo, mění se buňky, ale letora setrvává.
Jak se narodíte, tak i zahynete.

7 Vendy Vendy | Web | 20. února 2010 v 10:53

[6]: Povahu lidí určitě nezahrnují čtyři nejasné definice, ale velkou měrou se na ní podílejí. Nebo snad neexistují lidi klidní, lidi výbušní, lidi veselí nebo lidi smutní nebo úzkostní?
Jasně že dělení na čtyři skupiny je zjednodušené. Ale neznamená to, že ty čtyři skupiny neexistují.

8 Cherees Cherees | Web | 20. února 2010 v 15:02

Já mom povahu velice zvláštní. Jsem od každého trošku... Ale mění se mi to v průběhu života, pode momentálního stavu, nálady.. ;-)

9 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 21. února 2010 v 12:09

Každý má určitě některé vlastnosti a schopnosti vrozené, ale co člověka nejvíce utváří je jeho okolí. Lidi, které potká, zkušenosti, které vstřebává. Optimisté mívají lehčí život, protože věci většinou tolik neřeší a nelámou si s nimi hlavu, ale i optimista může mít smutný život skrývající se za veselým úsměvem.

10 Caddy Caddy | Web | 21. února 2010 v 15:35

Velmi zajímavá úvaha... Já mám myslím smíchané všechno dohromady, ale úplně nejmíň mám určitě cholerika... Povaha opravdu určuje hodně věcí v životě, jak zvládne určité situace a jak se s nimi vypořádá, ale i povahu můžeme změnit a tak sami ovlivnit náš život...

11 Berry Berry | Web | 21. února 2010 v 17:34

Re: Dík za radu. Já právě přes módu taky nejsem, vůbec. Jo, asi to jsou kecky, ale tyhle jsou speciální - proto pičutky, ale zní to divně :-D.

12 Vendy Vendy | 21. února 2010 v 19:40

[4]: Jsi dobrá, že jsi zvládla svou povahu, já se s tím peru už pěkně dlouho a pořád mi připadá, že se neměním. (No, možná o kousek ano, ale velký rozdíl není).
Ostatním díky za komentáře, je vidět, že téma je vám docela blízké a že se každý snaží o sobě dozvědět něco víc. :-)

13 strejdazak strejdazak | E-mail | Web | 4. března 2010 v 10:30

Ahoj !

Pěkný článek. Existencí osudu se již zabývali v průběhu dějin nespočetné masy lidí, někdo mu věří, někdo ne. Někdo se odmítá stotožnit s tím že mu "něco" řídí osud, někdo v tom zase hledá výmluvu pro své jednání :-) Každý si v tom najdeme něco svého. Jedna věc je ale jistá, cituji:

„Verloren ist nur, wer sich selbst aufgibt.“

(„Ztraceni jsou pouze ti, kteří se odevzdali osudu.“)

:-)

14 Alisa Alisa | Web | 27. června 2011 v 23:17

Ak nájdeš v komentári chyby, tak hádžem mikrospánok .
Podľa mňa je vyhováranie sa na osud poľutovaniahodné . Do istej mieri si ho skutočne vytvárame sami, hoci ja osobne som za to, že nám ho dopredu určia rodičia . Čo zažiješ v detstve, predurčí ti život . Samozrejme, môžeš sa pokúsiť zmeniť to, čím si, ale jednoducho určité veci sú zafixované .
Sporným bodom je to, prečo ľudia ochorejú . Mohla by som napísať, že si za to môžu sami, ale potom by bolo zase problémom, prečo sa deti choré rodia . Ale to sa zase môže brať ako trest pre rodičov .
V podstate do istej mieri verím na neschopnosť ovplyvniť svoju existenciu . Ale vyhovárať sa na nejaký osud je nezmysel a ubohosť . V živote si môžeme za veľa veci sami a niektoré si odnášame z detstva . Zvyšok je maximálne zhoda okolností a ľudská sprostosť .
Asi to trochu nedáva zmysel . Vlastne možno ani neviem, čo som chcela povedať .

15 Vendy Vendy | Web | 27. června 2011 v 23:40

[14]: Na to, že tě bere mikrospánek, jsi uvedla dost zajímavých možností. Ono je to sporný. Je osud, že ses narodila zrovna do této rodiny a v této zemi? :-?
Nebo je to náhoda?
A být produkt náhody je méně potupné než být produkt osudu?
Ale to jsou otázky, na které nejsou odpovědi, jen se občas vynoří, trochu potrápí a zase se zanoří. ;-)  8-)
Já tomu říkám přemýšlení nad nesmrtelností chrousta, a když toho mám dost, tak to nechám koňovi, ten má větší hlavu. :-D

16 Alisa Alisa | Web | 28. června 2011 v 9:11

[15]: Presne tak . :-) Keď sa niekedy začnem ľutovať, prečo práve ja, nakoniec to aj tak zvalím na osud a ďalej sa nestarám . Nie vážne, akoby som ja naozaj mohla za to, kam som sa narodila . Niektoré veci je najlepšie neriešiť .
Ešte ma napadlo k tým osobnostiam . V poslednej dobe na to nejako extra nedám . Asi na tom niečo bude, ale už mi to príde až smiešne . Mne v testoch vyšlo rovnaké percento cholerika a melancholika, so sangvinika nemám takmer nič a z flegmatika asi 7 percent . Možno som blázon . Po tom, čo mi psychologička prečítala podrobnú charakteristiku, som len pobavene kukala . Sú tam také protiklady, čo sa navzájom úplne vylučujú . Nakoniec mi povedala, že to silne súvisí s intelektom . že keby som bola blbá, melancholik by sa u mňa asi nikdy neprejavil, ale keďže som kocka, nezvládam svoju hlavu a preto je zo mňa veľmi tichá a uzatvorená osoba . Našťastie mám v sebe cholerika, ktorý istí môj spoločenský status a nie je zo mňa nespoločenský outsider . :-D

17 Vendy Vendy | Web | 28. června 2011 v 10:37

Lepší by byl sangvinik, to jsou v podstatě šťastné povahy. Já jsem většinový melancholik a podle mých občasných výbuchů vzteku jsem mixnuta cholerikem. Dost blbá kombinace. Naštěstí ty výbuchy jsou jen rychlovky, vyzuřím se a je klid. Vztekám se většinou, když se věci zkomplikují nebo mi něco zkříží plán. Nesnáším překvápka a vytáčení... :D
Jo, taky jsme dělali test s jednou psycholožkou a ona říkala, že melancholici mají tu výhodu, že žijí v permanentní melancholii a očekávání toho nejhoršího, takže paradoxně jsou vůči horším časům nebo ranám osudu odolnější než třeba sangvinici, kteří jsou naprosto v pohodě, ale nějaký větší problém je může totálně rozhodit. :-D
Jinými slovy, všechno špatné je k něčemu dobré.

18 Alisa Alisa | Web | 28. června 2011 v 12:38

Ja sa rozčuľujem, keď mi niečo nejde . Bežné hádky a stresové stavy beriem s ľadovým pokojom . Podľa mňa tieto typy sú aj tak nanič . Vieme, akí sme, aby nás bolo možné zaradiť do štyroch skupín ? Ja sa na nejaké štúdium psychológie asi vážne nehodím . Niekedy mávam pocit, že by mi to možno išlo a bavilo ma to, ale nejako ma takéto veci neberú . Neverím im ani z polovice . Ale tá psychologička mala v niečom pravdu . Najlepšie je aj tak veci brať tak ako prídu . Dobré aj zlé .
Idem ja už radšej na letisko, lebo zmeškám lietadlo . :-D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama