Komentáře

1 ANA ANA | 22. listopadu 2009 v 17:38

Jeden z článků, které nezestárnou. Zaujal mne i proto, že tento problém taky zažívám - stejně nenápadně, a plíživě jsem zjistila, že najednou už nejsem pro cizí lidi slečna, ale paní, popř.mladá paní. Ten rozdíl jsem nejvíc pocítila, když mě začala zdravit děcka, která mi před časem odrzle tykala...
:-P  :-P  :-P

2 pavel pavel | Web | 22. listopadu 2009 v 19:35

zajímavý článek. nejsem sice žena, ale oblečení žen si rád všímám... a tak jsem si ho přečetl s potěšením  :-)
ponožky v lodičkách a mohérový svetřík, to se mi docela jasně vybavilo, to nosila moje maminka...
moje žena vyhazuje po čase polovinu skříně, aby si mohla kopit nové věci, protože prý nemá co na sebe, to jistě znáš sama :-D ale taky toho občas lituje, když to znovu přijde do módy  :-(
já tedy nevyhazuji skoro nic, pokud to ze mne nespadne, ale zrovna před týdnem jsem musel, protože mi tou vahou spadla ta tyčka co drží ramínka, musel jsem hlavně pár, snad dvakrát, třikrát, nošených kalhot u kterých jsem věřil, že do nich zhubnu  :-D  :-D  :-D

3 ANA ANA | 22. listopadu 2009 v 19:41

"Dokud to ze mne nespadne", tohle mě pobavilo, včetně té upadené tyčky, ale to asi nebude vahou kalhot, ale vadou materiálu. Tyčka by měla vydržet, ale to víš, to dnešní spotřební zboží... :D
S vyhazováním skříní mám dilema, kamoška to zvládá v pohodě, já vyklidím polici a když mám rozdělovat, co půjde pryč a co zůstane, stojím bezradně, hryžu si rty a prožívám těžký dilema. takže tvý ženě trochu závidím její rozhodnost.    :-D

4 pavel pavel | Web | 22. listopadu 2009 v 23:23

[3]: tyčka vydržela, ta je kovová, ale ta úchytka na boku skříně je z umělé hmoty, koupil jsem novou a ta se do druhého dne taky utrhla, tak holt muselo něco zmizet, ahoj  :-D

5 Natty Natty | Web | 23. listopadu 2009 v 7:34

Ahojky Vendy v pondělním ránku  :-D já jsem zastánce vyházet a proč ?...můžu si koupit nové a proč se hrabat ve vzpomínkách ?...život jde do kopce a nebo už z kopce, co na tom záleží...důležité je vlastní cítění a když "už mi není lásko dvacet let"...nemusím chodit v puntíkované zástěře, ale tak, jak se cítím já a hrdě si to nést, že jsem, že jsem tady a jsem spokojená :-D  ;-) tak Vendy, užívej krásného dne, neboť nikdy nevíme, zda není už poslední  :D  :D

6 Kate Kate | Web | 23. listopadu 2009 v 15:01

Podle mě se některé ty krásné starší kousky dají náramně zužitkovat. Kdyby mamka leccos nevyhodila, šlo by to dobře zkombinovat s novými kousky a nevypadalo by to marně. Balónové sukně nosí comeback:).
Těžko můžu radit, ale ženy mají tolik možností co na sebe i po třicítce a nemusí to být jen nenápadný fádní kostýmek. Kostýmek s doplňkem může poukázat na jistou osobitost (anebo to vůbec nemusí být kostýmek).

7 ANA ANA | 23. listopadu 2009 v 20:45

Natty, máš pravdu a recht, stejně tak i Pavlova žena a další tisíce těch rozhodnějších, co umí vymést nejen šatníky, ale i vzpomínky. Ale bavme se o hadříkách, fakt jsem zjistila, že se oblíkám děsně usedle a hlavně nenápadně. Rifle, tričko od ťamanů, svetr, bunda. Šatičky jsem nevytáhla už aspoň pět let. (A asi jsem z nich trochu povyrostla do šířky, furt si říkám že musím se sebou něco udělat a furt končím jen u toho říkání :-?  :-?  :-? )Jinak máš pravdu v tom, že se musí umět správně chodit, znám jednu, která má dost nadváhu, ale pěkně se češe, líčí, směje a když jde, tak si pěkně vykračuje. A nevidíš kila, ale dobře vypadající pohodovou ženskou.  :-)
Pokud se vrátím k problému vyřazování, tam si připadám trochu jak Hamlet, jen s odlišným dilema: vyhodit či nevyhodit.   :D (Ještě že se nemusím rozhodovat, zda být či nebýt  :D)
Ještě k mému jménu - mimo Vendy užívám i jméno ANA, tak aby tě to nepletlo...:)

8 Sopouch Sopouch | Web | 23. listopadu 2009 v 21:08

Plsky koukni na můj blog, a zanech komentář, je to životně důležitý...x))!!

9 ANA ANA | 24. listopadu 2009 v 21:03

Kate: taky máš pravdu, i starší kousky se dají kombinovat a už jsem objevila několik variací, které jsem nosila když mi bylo sedmnáct a několik variací, které nosila moje babička. Samozřejmě, trochu modernější verze. Jenže je tady jeden malý problém - to je postava. Co jsem oblíkla v sedmnácti, dnes nemám šanci. Takže se můžu jen lítostivě dívat, protože do mé sedmnáctileté podoby se už fyzicky nedostanu, i kdybych nejedla půl roku nic než salátové lístky...  :-D  :-D  :-D
Pavle, ty úchytky se dají řešit i tímto stylem, že si holt vyhážeš věci ze skříně... :-D  :-D  :-D
Nebo je pracnější varianta, nechat si je vyrobit u nějakého stolaře ze dřeva, dřevo je přece jen kvalitnější než umělina...  :D

10 Domácí čajovna Domácí čajovna | 25. listopadu 2009 v 5:57

No jo, to je taky můj problém. Krátký trička mě štvou, je mi zima na záda, dlouhý? Je těžký nějaký slušný najít.
Štvou mě, na všech jsou nějaký blbý nápisy.
Na kostýmky si připadám příliš "divoká", na halenky taky... zatím ujíždím jen na manžestrákách, to mi přijde pro mě akorát, vršek jsem ještě nepořešila... :-?

Komentáře jsou uzavřeny.